< Žalmy 41 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
Til Sangmesteren; en Psalme af David.
2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
Salig den, som handler forstandigt imod den ringe; Herren skal redde ham paa den onde Dag.
3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
Herren skal bevare ham og holde ham ved Live, han skal blive lyksalig paa Jorden; og du skal ikke give ham hen i hans Fjenders Villie.
4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
Herren skal opholde ham paa Sygesengen; du har hjulpet ham op igen fra hvert Sygeleje.
5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
Jeg sagde: Herre! vær mig naadig, helbred min Sjæl; thi jeg har syndet imod dig.
6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
Mine Fjender tale ondt om mig: Naar skal han dog dø og hans Navn forgaa?
7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
Og dersom een kommer at se mig, taler han Falskhed, hans Hjerte samler paa Uret; gaar han ud udenfor, da taler han derom.
8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
Alle mine Avindsmænd hviske sammen imod mig; de optænke imod mig det, som er mig ondt.
9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
De sige: Der hænger en Niddingsdaad fast ved ham, og saasom han ligger, skal han ikke staa op mere.
10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
Ogsaa den Mand, som havde Fred med mig, hvem jeg forlod mig paa, som aad mit Brød, han opløftede sin Hæl imod mig.
11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
Men du, Herre! vær mig naadig og rejs mig op, saa vil jeg betale dem.
12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
Derpaa kender jeg, at du har Behagelighed til mig, at min Fjende ikke skal faa Glæde over mig.
13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Men mig opholder du og sætter mig for dit Ansigt evindelig i min Oprigtighed. Lovet være Herren, Israels Gud, fra Evighed og indtil Evighed! Amen, ja, Amen.

< Žalmy 41 >