Žalmy 40
1 Přednímu zpěváku, Davidův žalm. Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
For the leader. A psalm of David. For the Lord I waited and waited, till, inclining to me, he heard my cry.
2 A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
From the horrible pit he drew me, up out of the miry clay; he set my feet on a rock, and my steps he made firm.
3 A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
He put a new song in my mouth, of praise to our God. Many see it, and, filled with awe, put their trust in the Lord.
4 Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
Happy the person who has put in the Lord their trust, not looking to false gods or turning to idols.
5 Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
With us you have wrought in rich measure, O Lord our God, your marvels and purposes for us – none may compare with you – were I to declare or to tell them, past counting are they.
6 Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
In offerings bloody or bloodless you have no delight, but with open ears you have made me. Burnt-offering and offering for sin are not what you ask.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.
Then said I, ‘Here I am, as the roll of the book has enjoined.
8 Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.
My delight, O God, is to do your will, and your law is within my heart.’
9 Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
Well, O Lord, you know that, with lips unrestrained, your righteousness I told in the great congregation,
10 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
not hiding it in my heart. I have told of your steadfast help, from the great congregation I hid not your love and your faithfulness.
11 Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
So do not restrain, Lord, your pity from us. Your love and your faithfulness – ever may they be our shield.
12 Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
For evils that cannot be numbered have compassed me round. My transgressions have followed me up – I can bear it no more. They are more than the hairs of my head, and my heart has forsaken me.
13 Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
O Lord, be pleased to deliver me, haste to my help, O Lord.
14 Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
May those who are seeking my life be ashamed and confounded together; may those who delight in my hurt be defeated and brought to dishonour.
15 Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
May those who hurrah over me be dumbfounded because of their shame.
16 Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.
But may all who seek after you rejoice and be glad in you. May all those eager for your aid, say, ‘Great is the Lord’ evermore.
17 Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.
I am weak and needy, yet the Lord cares for me. You are my help and deliverer; don’t delay, my God.
