< Žalmy 4 >
1 Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův. Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
Ki he Takimuʻa ʻi he Nekina, ko e Saame ʻa Tevita. ʻO kau ka kole, fanongo mai kiate au, ʻE ʻOtua ʻo ʻeku māʻoniʻoni: naʻa ke halahalaʻi au mei he mamahi; ke ke ʻaloʻofa mai kiate au, pea fanongo ki heʻeku lotu.
2 Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? (Sélah)
ʻAe ngaahi foha ʻoe tangata, ʻe ngata ʻafē hoʻomou liliu hoku nāunau ko e meʻa fakamā? ʻe ngata ʻafē hoʻomou ʻofa ki he meʻa vaʻinga pe, ʻo kumi ki he loi? (Sila)
3 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.
Ka mou ʻilo kuo vaheʻi ʻe Sihova maʻana ʻaia ʻoku angalelei: ʻe fanongo ʻe Sihova ʻo kau ka kole kiate ia.
4 Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. (Sélah)
Mou manavahē, pea ʻoua naʻa fai angahala: fakakaukau mo homou loto ʻi homou mohenga, pea mou fakalongo pe. (Sila)
5 Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
Feilaulau ʻaki ʻae ngaahi feilaulau māʻoniʻoni, pea mou falala kia Sihova.
6 Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
ʻOku pehē ʻe he tokolahi, “Ko hai te ne fakahā ha lelei kiate kitautolu?” ʻE Sihova, ke ke hiki hake kiate kimautolu ʻae maama ʻo ho fofonga.
7 I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.
Kuo ke ʻai ki hoku loto ʻae fiefia lahi hake ʻi he fiefia ʻi he kuonga naʻe tupu ʻo lahi ai ʻenau uite mo e uaine.
8 Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné.
Te u tokoto hifo ʻi he fiemālie, ʻo mohe: he ko koe pē, ʻE Sihova, ʻoku ke pule ke u nofo lelei.