Žalmy 4
1 Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův. Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
(Til sangmesteren. Med strengespil. En salme af David.) Svar, når jeg råber, min Retfærds Gud! I Trængsel skaffede du mig Rum. Vær nådig og hør min Bøn!
2 Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? (Sélah)
Hvor længe, I Mænd, skal min Ære skændes? Hvor længe vil I elske Tomhed, søge Løgn? (Sela)
3 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.
Vid dog, at HERREN er mig underfuldt god; når jeg påkalder HERREN, hører han mig.
4 Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. (Sélah)
Vredes kun, men forsynd eder ikke, tænk efter på eders Leje og ti! (Sela)
5 Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
Bring rette Ofre og stol på HERREN!
6 Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
Mange siger: "Hvo bringer os Lykke?" Opløft på os dit Åsyns Lys!
7 I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.
HERRE, du skænked mit Hjerte en Glæde, større end deres, da Korn og Most flød over.
8 Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné.
I Fred går jeg til Hvile og slumrer straks, thi, HERRE, du lader mig bo alene i Tryghed.
