< Žalmy 39 >

1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
Nkunga Davidi kuidi Yedutuni, pfumu minyimbidi. Minu ndituba: “ndiela sunga zinzila ziama ayi ndiela keba ludimi luama mu masumu. Ndiela tula luvambu mu munuꞌama mu zithangu zioso batu bambimbi bela banga ku ntuala meso mama.”
2 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
Bu ndiba dio sui ayi ndidingalala ayi bu ndisia tuba kadi diambu ko. Vayi ziphasi ziama buelama na buelama zilembo zibuelama.
3 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Ntimꞌama wulema mu khati nitu ama; ayi bu ndiyindula, buna mbazu yilema. Diawu nditumbu tubila mu ludimi luama:
4 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
“Wumbonisa, a Yave tsukulu yi luzingu luama; ayi thalu yi bilumbu biama bika wunzabikisa ti luzingu luama vioka lu mvioka!
5 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
Ngeyo wuvanga bilumbu biama siadila banga dikanda diama Tezo ki mimvu miama kisi ko kadi mfunu va ntanlꞌaku. Kadika luzingu lu mutu luidi kaka phemo.
6 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Mutu widi khatika kimbindi bu keti kuenda ayi vutuka weti banga mayindu, vayi mu phamba kuandi; weti kupika bima vayi kakadi zaba nani wela bitota.
7 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
Vayi buabu, Yave, mbi mfueti vingila e? Diana diama didi mu ngeyo.
8 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
Wuphukisa mu zinzimbala ziama zioso; kadi kundiekula ndikituka sekonono ki bivulu.
9 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
Ndiba dio sui; ndisia zibula munu ama ko bila ngeyo wuvanga buawu.
10 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Wuphengumunina nsongo aku. Ndieka suka mu diambu di bikoti bi mioko miaku.
11 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
Ngeyo weti tubidila ayi weti vana batu thumbudulu mu diambu di masumu mawu. Ngeyo weti zinisa kimvuama kiawu banga kiphepele kadika mutu widi phemo.
12 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
Wa lusambulu luama; a Yave! Dimba yamikina kuama mu diambu di lusadusu. Kadi lasakana mu bidilu biama; bila ndieti kalanga yaku va kimosi banga nzenza, banga nkibi, banga bakulu bama boso.
13 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Wuphengumunina thaluꞌaku muingi ndimona diaka khini tuamina ndunda ayi ndibika buela monika.”

< Žalmy 39 >