< Žalmy 39 >

1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
I IHO ia au, e malama au i ko'u hele ana, O hana hewa au me kuu alelo: E malama au i kuu waha me ka paawaha, I ka wa o ka mea lawehala imua o'u.
2 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
Ua mumule loa au me ka leo ole, Aole au i pane aku, aole i ka maikai; A ua hoola hou ia kuu kaumaha.
3 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Wela mai kuu naau maloko o'u; I kuu noonoo ana aa iho la ke ahi; Olelo aku la hoi au me kuu alelo,
4 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
E hoiko mai ia'u, o Iehova, i ko'u hopena; A me ke ano o ka ana ana o kuu mau la, I ike au i ko'u palupalu ana.
5 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
Eia hoi, ua hoohalike oe i kuu mau la me ka palahalaha o ka peahilima; A me kuu mau makahiki me he mea ole la imua ou; He oiaio, he hanu wale no kela kanaka keia kanaka i kona hoonoho paa ia. (Sila)
6 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Oiaio, ke hele nei kela kanaka keia kanaka me he aka oiaio ole la: He oiaio, ma ka mea lapuwale i pihoihoi ai lakou: Hoahu ae la ia i ka waiwai aole hoi i ike i ka mea nana ia e ohi.
7 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
Ano hoi, heaha ka'u e kali nei, e ka Haku? O ko'u manao lana aia no maluna o'u.
8 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
E hookaawale aku i ko'u mau hewa a pau; Mai noho a hoolilo ia'u i mea e hoinoin'i e ka poe naaupo.
9 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
Ua mumule loa au, aole hoi o ekemu kuu waha; No ka mea, nau no i hana mai.
10 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
E lawe aku i kou hahau ana mai o'u aku nei: Ua pau e au i ka hahau ana mai o kou lima.
11 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
Aia hahau oe i ke kanaka me ka papa ana mai no kona hewa, Ua hoopau oe i kona nani me he mu la; Oiaio, he hanu wale no na kanaka a pau. (Sila)
12 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
E hoolohe mai i ka'u pule, e Iehova, E haliu mai i ka pepeiao i ko'u kahea ana; Mai noho a hookuli i ko'u waimaka: No ka mea, he malihini au me oe, He mea noho iki e like me ko'u mau makua a pau.
13 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
E hookoe mai ia'u, i loaa hou mai ka ikaika ia'u. Mamua o ko'u hele ana aku, a e ole loa hoi.

< Žalmy 39 >