< Žalmy 39 >
1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
Kathutkung: Devit Lawk hoi boehai ka payon hoeh nahanelah, kai teh ka kâhruetcuet han. Tamikathoutnaw ka hmalah ao awh lahun nah, ka pahni ka moum han telah ka ti.
2 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
Lawk dei laipalah duem ka o. Hawinae boehai dei laipalah duem ka o teh, ka lung hoehoe a mathoe.
3 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Ka lungthin teh ka thung vah a kâan. Luepluep ka pouk lahun nah, hmai a kak. Hat toteh, ka kâko hoi lawk ka dei.
4 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
BAWIPA ka thayounnae ka panue thai nahan, ka poutnae na panuek sak haw. Ka hringnae hnin hai na panuek sak haw.
5 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
Bokheiyah, ka hringyung heh khap touh dueng na sak teh, ka kumnaw hai na hmalah, banghai bang hoeh lah doeh ao.
6 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Tami pueng teh tâhlip patetlah doeh koung a loum awh. Banghai bang hoeh e doeh a pâlei awh. Hnopai thouk a pâkhueng awh teh, apie lah maw ao han vai tie panuek awh hoeh.
7 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
Bawipa, atu ka panue e heh bang na maw. Nang teh ka ngaihawi e lah na o.
8 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
Kâtapoenae pueng thung hoi na rasat haw, tamipathunaw ni panuikhai hanelah na awm sak hanh.
9 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
Nang teh, kasakkung lah na o dawkvah, ka kâko ka ang laipalah duem ka o.
10 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Na reknae heh na takhoe pouh leih, na kut hoi hemnae ni koung na raphoe toe.
11 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
Taminaw e payonnae hah na yue teh, na rek pawiteh ahriai ni a ca e patetlah, taminaw e taluenae teh, na kahma sak. Atangcalah, tamipueng ahrawnghrang doeh.
12 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
Oe, BAWIPA, ka ratoumnae na thai pouh haw. Ka hramnae lawk koelah, na hnâpakeng haw. Ka mintoenaw patetlah imyin hoi kahlawng ka cet rumram e lah ka o.
13 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Kaawm toung laipalah, ka khup hoehnahlan vah, ka ko bout a nawm nahanelah, na pasai haw.