< Žalmy 39 >

1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
“Katohna chunga chingthei tah in thil bol ing kating, kathusei doh chenga chonseponge. Kavel a Elohim Pathen ginglou ho aumteng kalei kakituh tang ding ahi” tin kei le kei kakihou ve.
2 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
Hinla hitia thipbeh a kaum a thupha jeng jong changkhat cha seilouva kaum chun kalung sunga lung gimna akhoh secheh in ahi.
3 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
Kalunga kagelbe chan in kalung gimna akhoh cheh in, hiti chun seilou in kaum theipon ahi:
4 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
“Yahweh Pakai leiset a kahinkhohi ichan a chom hitam neihin hetsah jing in, kahin nikhohi akisim jinghi neigeldoh sah in, kahin kho iti chom hitam?
5 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
Nangin kahinkhov hi ichangeija chom a nasem hitam kakhut phang sangin jong asaojo poi. Nang dingin kahinkho lhum kei jong hi haikhat bou ahi soh tan, Mihem hinkho khat cheh jong hi haikhat cheh bou ahi.”
6 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Mihem hinkho hi milom kitol bang bep bou ahin, kisah lunggim naho jong hetman lou kah in akichai loi ji tai. Gou ikhol khom un, kon ahin manding ham jong ihe doh ji pouve.
7 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
Hijeh chun Yahweh Pakai hoi a kinep na kakoi ding ham? Nanga bou kakinep na aum e.
8 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
Kaset bolnom na a kon in neihuh doh in, mingol ho neinoise sah hih in.
9 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
Keima na ansung a thipchet in kaum e; imacha jong kasei louding ahi.
10 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Ahinla Yahweh Pakai nei engbol hih in! Nakhut gu dounan kachao lhagam tai.
11 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
Kachonset u suhdih na dia neijep tengu le, kasah lut u chonsetna chu nget in aneh bang in ajun lhaji tan ahi. Tahbeh in mihem khat cheh hi haikhat bou ahi.
12 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
O Yahweh Pakai kataona ngai in lang panpi ngaija kataona neingai pih in! kamit lhi lon nah sah mon koi hih in, ajeh chu keima hi namaljin bou kahin, kema masang a kapu kapa teu bang a kholjin vahle kahi bouve.
13 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Hiche leiset hinkho hi kadalhah a kahin kho abei masang kakipa a kanui kit na din nalung han na, nagim bol na ho toh neichom khen in.

< Žalmy 39 >