Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Oh Yavé, no me reprendas con tu indignación, Ni me castigues con tu ardiente ira.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Porque tus flechas se clavaron en mí, Y tu mano descendió sobre mí.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Nada íntegro hay en mi cuerpo a causa de tu indignación, Ni hay paz en mis huesos a causa de mi pecado.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Porque mis iniquidades sobrepasan mi cabeza, Y como pesada carga se agravan sobre mí.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Mis heridas hieden y supuran por causa de mi locura.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Estoy encorvado y abatido en gran manera. Todo el día ando ensombrecido
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Porque mis órganos internos están llenos de ardor, Y nada sano hay en mi cuerpo.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Estoy debilitado y molido en extremo. Gimo a causa de la perturbación de mi corazón.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
¡Oh ʼAdonay, ante Ti está todo mi deseo, Y mi suspiro no te es oculto!
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Mi corazón palpita, me falta el vigor, Y aun la luz de mis ojos me falta.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Mis amigos y mis compañeros están lejos de mi herida. Mis allegados permanecen a distancia.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Los que buscan mi vida Me arman trampas. Los que procuran ofenderme Me amenazan con destrucción y traman fraudes todo el día.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Pero yo, como si fuera sordo no escucho, Y soy como un mudo, que no abre su boca.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Sí, soy como un hombre que no oye, Y en cuya boca no hay respuesta.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Porque en Ti, oh Yavé, espero. Tú, ʼAdonay, mi ʼElohim, me responderás.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Porque dije: No se alegren de mí. No se engrandezcan contra mí cuando mi pie resbale,
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Porque estoy a punto de caer Y mi dolor está continuamente ante mí.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Por tanto, confieso mi iniquidad. Me contristé por mi pecado.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Pero mis enemigos son vigorosos y fuertes, Y se aumentaron los que me aborrecen sin causa.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Los que pagan mal por bien me son hostiles, Porque sigo lo bueno.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
¡No me desampares, oh Yavé, mi ʼElohim! ¡No te alejes de mí!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
¡Apresúrate a socorrerme, oh ʼAdonay, salvación mía!
