Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A Senhor, não me reprehendas na tua ira, nem me castigues em teu furor.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Porque as tuas frechas se cravaram em mim, e a tua mão sobre mim desceu.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Não ha coisa sã na minha carne, por causa da tua colera; nem ha paz em meus ossos, por causa do meu peccado.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Pois já as minhas iniquidades sobrepassam a minha cabeça: como carga pesada são de mais para as minhas forças.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
As minhas chagas cheiram mal e estão corruptas, por causa da minha loucura.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Estou encurvado, estou muito abatido, ando lamentando todo o dia.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Porque as minhas ilhargas estão cheias de ardor, e não ha coisa sã na minha carne.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Estou fraco e mui quebrantado; tenho rugido pela inquietação do meu coração.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Senhor, diante de ti está todo o meu desejo, e o meu gemido não te é occulto.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
O meu coração dá voltas, a minha força me falta; emquanto á luz dos meus olhos, ella me deixou.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Os meus amigos e os meus propinquos estão ao longe da minha chaga; e os meus parentes se pôem em distancia.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Tambem os que buscam a minha vida me armam laços, e os que procuram o meu mal fallam coisas que damnificam, e imaginam astucias todo o dia.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Mas eu, como surdo, não ouvia, e era como mudo que não abre a bocca.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Assim eu sou como homem que não ouve, e em cuja bocca não ha reprovação.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Porque em ti, Senhor, espero; tu, Senhor meu Deus, me ouvirás.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Porque dizia eu: Ouve-me, para que se não alegrem de mim: quando escorrega o meu pé, elles se engrandecem contra mim.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Porque estou prestes a coxear; a minha dôr está constantemente perante mim.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Porque eu declararei a minha iniquidade; affligir-me-hei por causa do meu peccado.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Mas os meus inimigos estão vivos e são fortes, e os que sem causa me odeiam se engrandecem.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Os que dão mal pelo bem são meus adversarios, porquanto eu sigo o que é bom.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Não me desampares, Senhor, meu Deus, não te alongues de mim.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Apressa-te em meu auxilio, Senhor, minha salvação.
