Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
MAIN, der kotin kaloke ia ni omui kupur jued, o der kame ia ni omui onion.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Pwe japwilim omui kananan kajik katieu lei don ia, o lim omui katoutou ia.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Jota mau kot ni pali war ai pweki omui onion, o jota moleilei nan kokon ai kan pweki dip ai
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Pwe dip ai kin kadupaledi mon ai, re kin katoutou ia dueta meakot me toutou melel.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Ai ola kan pojuedelaonanan pweki ai pweipwei.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I kin koj pena o pairok wei alialu, i kin injenjued anjau karoj,
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Pwe lonelon ai monedier melel, o jota mau kot ni pali war ai.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Nai Iuetalar melel o i wokiwok pajaner. I kin janejan, pweki monion i jota kak moleilei.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Main, kom kotin mani ai inon karojo ai janejan, o ai jota rir jan komui.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Monion i rerer, ai kelail ko janer i, o marain en maj ai pil rotolala.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Kompoke pai o ai warok kan kin doo wei jan ia, o juedeki ai kalokolok, o jau i kan kin doo jan ia.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
O me kin inon ion kameia la, kin majmajan ia, o me men wia jued on ia, kin indinda duen ar pan wiada dodok jued, o re kin widwidin anjau karoj.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
A nai dueta me jalonepon amen, me jota ron waja, o dueta, o duata me loton, me jota kak jar pajan au a.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Nai dueta ol amen me jolar ron waja, o jota depuk en lokaia mi nan au ai.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
A I kin awiawi Komui Main ai Kot pan kotin japen ia.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Pwe i men, ren der peren kin ia. Ma na I pan krijedi, re pan peren kida melel.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Pwe i koren ion pupedi, o ai kalokolok kin koren ion ia anjau karoj.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Pwe I weokada dip ai kano juedeki dip ai.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
A ai imwintiti kan memauretat o irail me kelail; me kailon kin ia ni jota karepa me toto.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
O me kin depukki ai me mau me jued, kin palian ia, pweki ai dadaurata me mau.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Ieowa ai Kot, kom der muei jan ia o der doowei jan ia!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Kom kotin madan don ia, Main jauja pa i.
