Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
He himene na Rawiri, hei whakamahara. E Ihowa, kaua e whakatupehupehu mai ki ahau ina riri koe, kaua ano ahau e pakia ina arita koe.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Titi tonu hoki au pere ki ahau: kaha rawa te pehi a tou ringa i ahau.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Kahore he wahi ora o oku kikokiko, na tou riri hoki: kahore ano e ata takoto oku wheua, noku i hara nei.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Kua taupokina iho hoki toku matenga e oku kino: ano he pikaunga taimaha e pehi rawa ana i ahau.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
E piro ana oku whiunga, kua pirau i taku mahi poauau.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
E whakawiria ana ahau, piko rawa; e tangi haere ana i te roa o te ra.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Kei te tahuna hoki toku hope, kapi tonu: kahore hoki he wahi ora o oku kikokiko.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Kua kore oku kaha, maru rawa ahau: hamama ana taku aue i te mamae o toku ngakau.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
E te Ariki, kei tou aroaro oku hiahia katoa; kahore hoki e ngaro i a koe taku aue.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Kihakiha kau toku ngakau, kua hemo toku kaha: me te marama o oku kanohi, kua kore hoki ena oku.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Matara noa atu i toku mate te turanga mai o nga tangata i aroha mai ki ahau, o oku hoa hoki; i tawhiti ano oku whanaunga e tu ke mai ana.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
E whakatakoto mahanga ana moku te hunga e whai ana i ahau kia whakamatea; he nanakia ano nga kupu a te hunga e rapu ana i te he moku; he whakaaro tinihanga ano a ratou a pau noa te ra.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Ko ahau ia, i rite ki te turi, kihai i rongo, ki te tangata wahangu, kahore nei e hamamu tona mangai.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Na rite tonu ahau ki te tangata kahore nei e rongo, kahore nei he whakatupehupehu i tona mangai.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
E tumanako nei hoki ahau ki a koe, e Ihowa: ka whakahoki kupu mai ano koe, e te Ariki, e toku Atua.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
I mea hoki ahau, Kei koa mai ratou ki ahau: ka paheke toku waewae, ka whakahihi ratou ki ahau.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Ko ahau hoki, meake kopa, a kei inua tonu i ahau toku pouri.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Ka whaki hoki ahau i toku kino, ka pouri mo toku hara.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Ko oku hoariri ia hauhau tonu, kaha tonu; kua tokomaha ano te hunga e kino noa ana ki ahau.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
He hoariri ano ki ahau te hunga e utu ana i te pai ki te kino: moku e whai ana i te pai.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Kaua ahau e whakarerea, e Ihowa, e toku Atua; kei mamao atu koe i ahau.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Hohoro ki te awhina i ahau, e te Ariki, e toku whakaoranga.
