Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Ry Iehovà, ko mitrevok’ahy ami’ty fifombo’o; naho ko andilova’o ami’ty fiforoforoa’o.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Fa mitsamantake amako o ana-pale’oo, vaho manindry ahy ty fità’o.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Tararèñe ty fiaiko te hatorifiha’o, naho po-pijanganañe o taolakoo, ty amy tahikoy.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Fa nalipo’ o hakeokoo ty lohako, hoe kilankañe mavesatse tsy leoko.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Mantiñe naho miborake o ferekoo ty amy hadagolako.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Mihohokohoke iraho naho mibokoke, toe mandala lomoñandro.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Lifo-pihobobohañe ty vaniako, tsy aman-kajangañe ty sandriko.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Volevole iraho, loho demoke, miñeoñeoñe ty fioremeñan-troko.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
O Talè, fonga añatrefa’o eo ty fisalalàko, naho tsy mietak’ ama’o ty fiselekaiñako.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Midebodebo ty troko, milesa ty haozarako; naho nieng’ahiko ty hazavà’ o masokoo.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Ampiesoñe’ i angorosiko o mpiamakoo naho o rañekoo; naho mitrobàke ey o longokoo.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Nampidreñafe’ o mipay ty fiaikoo fandrike iraho, ikililia’ o mipay hijoy ahikoo, toe ikinia’e hakalitahañe lomoñandro.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
F’ie manahake te giñe, tsy mahatsanoñe iraho, hoe bobo kanao tsy mahasoka-bava.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Eka, manahake ondaty valagìñe, tsy aman-dietse am-palie.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Ihe ry Iehovà ro fisalalàko, toe hanoiñe irehe ry Talè Andrianañahareko.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Fa inao ty ahy: Tsy mone hirebeke iareo, ke hirengevoke te midorasitse o tombokoo.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Toe veka’e hikorovoke iraho, amako lomoñandro ty fanaintaiñako.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Toe iantofako o hakeokoo; naho lifo-kasosorañe ty amo tahikoo.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Fe maozatse naho mahasibeke o rafelahikoo, maro ty malaiñe ahy tsy vente’e,
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
aa kanao valea’iareo raty ty soa, heje’ iareo ty fañorihako ty hasoa.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Ko mamorintseñ’ ahy ry Iehovà, ko mitotse amako ry Andrianañahareko,
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Malisà hañimb’ ahy ry Talè, Fandrombahañ’ ahy.
