Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
psalmus David in rememorationem de sabbato Domine ne in furore tuo arguas me neque in ira tua corripias me
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
quoniam sagittae tuae infixae sunt mihi et confirmasti super me manum tuam
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
non est sanitas carni meae a facie irae tuae non est pax ossibus meis a facie peccatorum meorum
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
quoniam iniquitates meae supergressae sunt caput meum sicut onus grave gravatae sunt super me
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
putruerunt et corruptae sunt cicatrices meae a facie insipientiae meae
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
miser factus sum et curvatus sum usque ad finem tota die contristatus ingrediebar
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
quoniam lumbi mei impleti sunt inlusionibus et non est sanitas in carne mea
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
adflictus sum et humiliatus sum nimis rugiebam a gemitu cordis mei
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Domine ante te omne desiderium meum et gemitus meus a te non est absconditus
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
cor meum conturbatum est dereliquit me virtus mea et lumen oculorum meorum et ipsum non est mecum
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
amici mei et proximi mei adversus me adpropinquaverunt et steterunt et qui iuxta me erant de longe steterunt
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
et vim faciebant qui quaerebant animam meam et qui inquirebant mala mihi locuti sunt vanitates et dolos tota die meditabantur
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
ego autem tamquam surdus non audiebam et sicut mutus non aperiens os suum
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
et factus sum sicut homo non audiens et non habens in ore suo redargutiones
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
quoniam in te Domine speravi tu exaudies Domine Deus meus
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
quia dixi nequando supergaudeant mihi inimici mei et dum commoventur pedes mei super me magna locuti sunt
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
quoniam ego in flagella paratus et dolor meus in conspectu meo semper
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
quoniam iniquitatem meam adnuntiabo et cogitabo pro peccato meo
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
inimici autem mei vivent et firmati sunt super me et multiplicati sunt qui oderunt me inique
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
qui retribuunt mala pro bonis detrahebant mihi quoniam sequebar bonitatem
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
non derelinquas me Domine Deus meus ne discesseris a me
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
intende in adiutorium meum Domine salutis meae
