Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Salmo. Di Davide. In memoria. Signore, non castigarmi nel tuo sdegno, non punirmi nella tua ira.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Le tue frecce mi hanno trafitto, su di me è scesa la tua mano.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Per il tuo sdegno non c'è in me nulla di sano, nulla è intatto nelle mie ossa per i miei peccati.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Le mie iniquità hanno superato il mio capo, come carico pesante mi hanno oppresso.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Putride e fetide sono le mie piaghe a causa della mia stoltezza.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Sono curvo e accasciato, triste mi aggiro tutto il giorno.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Sono torturati i miei fianchi, in me non c'è nulla di sano.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Afflitto e sfinito all'estremo, ruggisco per il fremito del mio cuore.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Signore, davanti a te ogni mio desiderio e il mio gemito a te non è nascosto.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Palpita il mio cuore, la forza mi abbandona, si spegne la luce dei miei occhi.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Amici e compagni si scostano dalle mie piaghe, i miei vicini stanno a distanza.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Tende lacci chi attenta alla mia vita, trama insidie chi cerca la mia rovina. e tutto il giorno medita inganni.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Io, come un sordo, non ascolto e come un muto non apro la bocca;
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
sono come un uomo che non sente e non risponde.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
In te spero, Signore; tu mi risponderai, Signore Dio mio.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Ho detto: «Di me non godano, contro di me non si vantino quando il mio piede vacilla».
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Poiché io sto per cadere e ho sempre dinanzi la mia pena.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Ecco, confesso la mia colpa, sono in ansia per il mio peccato.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
I miei nemici sono vivi e forti, troppi mi odiano senza motivo,
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
mi pagano il bene col male, mi accusano perché cerco il bene.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Non abbandonarmi, Signore, Dio mio, da me non stare lontano;
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
accorri in mio aiuto, Signore, mia salvezza.
