Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Mazmur Daud waktu mempersembahkan kurban peringatan. TUHAN, jangan menghukum aku dalam kemarahan-Mu, jangan menyiksa aku dalam kemurkaan-Mu.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Panah-Mu menembus melukai tubuhku, tangan-Mu terasa berat menekan aku.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Aku sakit parah karena kemarahan-Mu; tak ada yang sehat pada tubuhku karena dosaku.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Aku tenggelam dalam banjir kesalahanku, beban dosaku terlalu berat bagiku.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Luka-lukaku bernanah dan berbau busuk, karena aku telah berlaku bodoh.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Aku tertunduk dan terbungkuk, sepanjang hari aku murung dan sedih.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Demam membakar tubuhku, tak ada yang sehat pada badanku.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Aku remuk-redam dan kehabisan tenaga, aku merintih karena hatiku resah.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
TUHAN, Engkau tahu segala keinginanku, keluh kesahku tidak tersembunyi bagi-Mu.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Jantungku berdebar-debar, tenagaku hilang, mataku sudah menjadi pudar.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Handai-taulanku menghindar karena penyakitku, bahkan kaum kerabatku menjauhi aku.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Orang yang ingin membunuh aku memasang jerat bagiku; yang ingin mencelakakan aku mengancam hendak menumpas aku.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Tetapi aku seperti orang tuli yang tidak mendengar, seperti orang bisu yang tidak bicara.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Sungguh, aku seperti orang yang tidak mendengar, dan karena itu tidak membantah.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Tetapi aku berharap kepada-Mu, ya TUHAN, dan Engkau, TUHAN Allahku, menjawab aku.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Jangan biarkan musuhku senang melihat kesusahanku, jangan biarkan mereka membual bila aku goyah.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Aku hampir saja jatuh, terus menerus aku kesakitan.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Aku mengakui dosa-dosaku; hatiku cemas memikirkan kesalahanku.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Orang-orang yang memusuhi aku banyak dan kuat, mereka membenci cara hidupku.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Orang yang membalas kebaikan dengan kejahatan memusuhi aku karena aku melakukan yang baik.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Ya TUHAN, jangan meninggalkan aku, jangan jauh daripadaku, ya Allahku.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Datanglah segera menolong aku, ya TUHAN penyelamatku.
