Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Se yon sòm David. Pou Bondye pa bliye nou. Seyè, pa pini m' lè ou fache! Pa kale m' lè ou an kòlè!
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Ou bat mwen jouk ou blese m'. Ou kale m' byen kale.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Ou te fache anpil, se sa ki fè pa gen yon pati nan kò m' ki pa malad. Mwen te peche, se sa ki fè tout zo nan kò m' ap fè m' mal.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Peche m' yo fè pil, yo kouvri tèt mwen. Y'ap kraze m' tankou yon chay ki twò lou pou mwen.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Malenng mwen yo santi, y'ap koule paske mwen te viv tankou moun fou.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Mwen kagou, ren m' kase nèt. Tout lajounen m'ap mache tèt bese, dlo nan je.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Mwen gen yon lafyèb cho sou mwen. Mwen santi mwen malad nan tout kò m'
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Mwen san fòs, tout zo nan kò m' kraze. Kè m' sere, m'ap plenn sitèlman m'ap soufri.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Seyè, ou konnen tou sa mwen ta renmen. Ou wè jan m'ap soufri.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Kè m' ap bat anpil, mwen pa kapab sipòte ankò! Ata je m', mwen pa ka louvri yo!
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Tout zanmi m', tout vwazinaj kanpe lwen mwen, tout fanmi m' rete lwen mwen poutèt malenng mwen an.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Moun ki ta renmen wè m' mouri yo tann pèlen pou mwen. Moun ki ta renmen wè malè rive m' yo ap plede di yon bann move pawòl sou mwen. Tout lajounen, y'ap fè konplo sou mwen.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Mwen menm, mwen tankou yon moun ki soudè, mwen pa tande. Mwen tankou yon moun ki bèbè, mwen pa pale.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Wi, mwen pa louvri bouch mwen reponn yo paske mwen tankou yon moun ki pa tande sa y'ap di a.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Seyè, se nan ou mwen mete tout konfyans mwen, se ou menm ki va reponn pou mwen, o Seyè, Bondye mwen.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Paske, mwen di nan kè m': -Pa kite yo fè fèt sou tèt mwen, pa kite yo moute sou mwen si pye m' chape.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Mwen prèt pou m' tonbe. Doulè a pi rèd sou mwen.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Mwen rekonèt mechanste mwen fè. Kè m' sere lè m' wè sa m' fè.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Lènmi m' yo gwonèg, yo anpil. Se yon bann moun ki rete konsa yo pa vle wè m'.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Moun sa yo rann mwen mal pou byen, yo leve kont mwen, paske m'ap chache fè byen.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Pa lage m' Seyè! Bondye mwen, pa rale kò ou dèyè!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Prese vin pote m' sekou, Seyè, ou menm ki delivrans mwen.
