Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Psaume de David, pour faire souvenir. Éternel! ne me reprends pas dans ta colère, et ne me châtie pas dans ta fureur.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Car tes flèches ont pénétré en moi, et ta main est descendue sur moi.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Il n’y a rien d’entier en ma chair, à cause de ton indignation; point de paix dans mes os, à cause de mon péché.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Car mes iniquités ont passé sur ma tête; comme un pesant fardeau, elles sont trop pesantes pour moi.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Mes plaies sont fétides, elles coulent, à cause de ma folie.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Je suis accablé et extrêmement courbé; tout le jour je marche dans le deuil;
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Car mes reins sont pleins d’inflammation, et il n’y a rien d’entier dans ma chair.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Je suis languissant et extrêmement brisé; je rugis dans le frémissement de mon cœur.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Seigneur! tout mon désir est devant toi, et mon gémissement ne t’est point caché.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Mon cœur bat fort, ma force m’a abandonné, et la lumière de mes yeux aussi n’est plus avec moi.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Ceux qui m’aiment, et mes compagnons, se tiennent loin de ma plaie, et mes proches se tiennent à distance,
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Et ceux qui cherchent ma vie me tendent des pièges, et ceux qui cherchent mon mal parlent de malheurs et disent des tromperies tout le jour.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Et moi, comme un sourd, je n’entends pas, et, comme un muet, je n’ouvre pas la bouche.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Je suis devenu comme un homme qui n’entend point et dans la bouche duquel il n’y a pas de réplique.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Car je m’attends à toi, Éternel! Toi, tu répondras, Seigneur, mon Dieu!
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Car j’ai dit: Qu’ils ne se réjouissent pas à mon sujet! Quand mon pied chancelle, ils s’élèvent orgueilleusement contre moi.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Car je suis prêt à boiter, et ma douleur est toujours devant moi;
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Car je déclarerai mon iniquité; je suis en peine pour mon péché.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Et mes ennemis sont vivants, ils sont forts, et ceux qui me haïssent sans motif sont nombreux;
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Et ceux qui me rendent le mal pour le bien sont mes adversaires, parce que je poursuis ce qui est bon.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Éternel! ne m’abandonne point; mon Dieu! ne t’éloigne pas de moi.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Hâte-toi de me secourir, Seigneur, mon salut!
