Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A Melody of David. To bring to Remembrance. O Yahweh, do not, in thine anger, correct me, nor, in thy wrath, chastise me;
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
For, thine arrows, have sunk down into me, and thy hand, presseth heavily upon me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
There is no soundness in my flesh, By reason of thine indignation, There is no peace in my bones, By reason of my sin;
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For, mine iniquities, have passed over my head, Like a heavy burden, they are too heavy for me:
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My wounds are of bad odour—they have festered, by reason of my folly:
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I am bent, I am bowed down very low. All the day, have I gloomily walked;
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
For, my loins, are filled with inflammation, and there is no soundness in my flesh:
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I am benumbed and crushed exceedingly, —I have cried aloud because of the groaning of my heart.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
O My Lord! before thee, is all my longing, and, my sighing, from thee, hath not been hid:
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
My heart, fluttereth, my strength hath forsaken me, and, as for the light of mine eyes, even they, are not with me:
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My lovers, and my friends, from before my stroke, stand aloof, —and, my near ones, far away, do stand:
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Yea they who are seeking my life, have laid snares, and they who are asking my harm, have threatened engulfing ruin, And, deceitful things—all day long, do they mutter.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But, I, as one deaf, will not hear, —and as one dumb, who will not open his mouth:
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Thus have I become as a man who cannot hear, in whose mouth are no arguments:
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Because, for thee, O Yahweh, have I waited, Thou, wilt answer, O Adonay, my God!
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
For I said, Lest they rejoice over me! When my feet were tottering, against me, have they magnified themselves:
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
For, I, to halt, am ready, and, my pain, is before me continually;
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
For, mine iniquity, will I declare, I shall be anxious because of my sin;
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
And, my foes, are alive—have become strong, —and multiplied are they who hate me for false cause:
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Even they who are repaying evil for good, accuse me because I pursue the good.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Do not forsake me, O Yahweh, My God! be not far from me:
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Make haste to help me, My Lord, my deliverance!
