Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Adonai, don’t rebuke me in your wrath, neither chasten me in your hot displeasure.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
For your arrows have pierced me, your hand presses hard on me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
There is no soundness in my flesh because of your indignation, neither is there any health in my bones because of my habitual sin ·missing the mark·.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For my depravities (moral evils) have gone over my head. As a heavy burden, they are too heavy for me.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My wounds are loathsome and corrupt, because of my foolishness.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I am pained and bowed down greatly. I go mourning all day long.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
For my waist is filled with burning. There is no soundness in my flesh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I am faint and severely bruised. I have groaned by reason of the anguish of my heart.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Lord, all my desire is before you. My groaning is not hidden from you.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
My heart throbs. My strength fails me. As for the light of my eyes, it has also left me.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My 'ahav ·affectionate lovers· and my friends stand aloof from my plague. My kinsmen stand far away.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
They also who seek after my life lay snares. Those who seek my hurt speak mischievous things, and meditate deceits all day long.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But I, as a deaf man, don’t sh'ma ·hear obey·. I am as a mute man who does not open his mouth.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Yes, I am as a man who does not sh'ma ·hear obey·, in whose mouth are no reproofs.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
For in you, Adonai, do I hope. You will answer, Lord my God.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
For I said, “Don’t let them gloat over me, or exalt themselves over me when my foot slips.”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
For I am ready to fall. My pain is continually before me.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
For I will declare my depravity (moral evil). I will be sorry for my habitual sin ·missing the mark·.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
But my enemies are vigorous and many. Those who hate me without reason are numerous.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
They who also render evil for good are adversaries to me, because I follow what is good.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Don’t forsake me, Adonai. My God, don’t be far from me.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Hurry to help me, Lord, my salvation.
