Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A Psalm of David, in commemoration of the Sabbath. O Lord, do not rebuke me in your fury, nor chastise me in your wrath.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
For your arrows have been driven into me, and your hand has been confirmed over me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
There is no health in my flesh before the face of your wrath. There is no peace for my bones before the face of my sins.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For my iniquities have walked over my head, and they have been like a heavy burden weighing upon me.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My sores have putrefied and been corrupted before the face of my foolishness.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I have become miserable, and I have been bent down, even to the end. I have walked with contrition all day long.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
For my loins have been filled with illusions, and there is no health in my flesh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I have been afflicted and greatly humbled. I bellowed from the groaning of my heart.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
O Lord, all my desire is before you, and my groaning before you has not been hidden.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
My heart has been disturbed. My strength has abandoned me, and the light of my eyes has abandoned me, and it is not with me.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My friends and my neighbors have drawn near and stood against me. And those who were next to me stood far apart. And those who sought my soul used violence.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
And those who sought evil accusations against me were speaking emptiness. And they practiced deceitfulness all day long.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But, like someone deaf, I did not hear. And I was like someone mute, not opening his mouth.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
And I became like a man who does not hear, and who has no reproofs in his mouth.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
For in you, Lord, I have hoped. You will listen to me, O Lord my God.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
For I said, “Lest at any time, my enemies might rejoice over me,” and, “While my feet are being shaken, they have spoken great things against me.”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
For I have been prepared for scourges, and my sorrow is ever before me.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
For I will announce my iniquity, and I will think about my sin.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
But my enemies live, and they have been stronger than me. And those who have wrongfully hated me have been multiplied.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Those who render evil for good have dragged me down, because I followed goodness.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Do not forsake me, O Lord my God. Do not depart from me.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Be attentive to my help, O Lord, the God of my salvation.
