Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
David kah ngaidamnah Tingtoenglung Aw BOEIPA, na thinhul neh kai n'tluung boel lamtah na kosi neh kai n'toel boeh.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Na thaltang loh kai dongah sap ha tlaeh tih na kut loh kai n'nan.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Nang kah kosi dongah ka pum he hlang la om voelpawh. Ka tholh dongah ka rhuh a sading pawh.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Kai kathaesainah loh ka lu hang khuk tih, kai ham hnophueih bangla a rhih loh n'nan.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Ka anglat dongah, ka boengha rhong tih rhim coeng.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Ka ngam paihaeh tangkik hil khohnin yungah kopang neh ka van.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Ka uen khaw boeih duih tih, ka pum he hlang la om voelpaawh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Ka lungmit tih ka paep dongah, lungbuei phoenanah neh mat ka kawk.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Ka ngaihlihnah boeih he, ka Boeipa namah taengah ka hal tih, ka hueinah he namah taeng lamloh a thuh moenih.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Ka lungbuei a thimpom tih ka thadueng hnoeng. Te dongah ka mik khaw tueng pawh.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Ka tlohtat dongah ka lungnah ka paya rhoek loh saisai m'pai tak tih ka huiko khaw a hla lam ni a pai uh coeng.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Ka hinglu aka mae rhoek loh n'hlaeh tih, kai yoethae puei ham aka tlap rhoek loh a talnah te a thui uh. Te dongah hlangthai palat rhoek loh hnin at puet n'taeng uh.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Tedae kai tah hnapang bangla ka ya voelpawt tih olmueh loh a ka a ang pawt bangla ka om.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Te dongah aka ya thai pawt tih a ka ah toelthamnah aka om pawt hlang bangla ka om.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
BOEIPA nang dongah ka hangdang tih nang loh nan doo bitni ka Boeipa ka Pathen aw
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Te dongah, “Ka kho he a paloe vaengah kai n'kohah thil uh tih kai soah pomsang uh ve,” ka ti.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Cungdonah ham ka tawn uh tih ka nganboh loh kamah taengah om taitu.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Te dongah kai kathaesainah te ka doek. Kamah kah tholhnah dongah ka mawn.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Tedae ka thunkha rhoek kah hingnah tah ting tih a honghi dongah ka lunguet loh pungtai.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Te dongah a then te a thae neh aka thuung rhoek loh kai n'khingkhoek vaengah a then te kamah loh ka vai rhoela ka vai.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Ka BOEIPA Pathen aw, kai n'hno boel lamtah kai taeng lamkah n'lakhla tak boeh.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Kai bomkung la ha tawn uh laeh ka loeihnah Boeipa.
