Žalmy 37
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Öfundaðu aldrei vonda menn,
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
því að fyrr en varir eru þeir fallnir og visna eins og grasið.
3 Doufej v Hospodina, a
Treystu heldur Drottni, vertu góðgjarn og sýndu kærleika. Þá muntu búa öruggur í landinu og farnast vel.
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Þú skalt gleðjast í Drottni – og hann mun veita þér það sem hjarta þitt þráir.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
Fel Drottni framtíð þína, áform þín og verk, og treystu honum. Hann mun vel fyrir öllu sjá.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
Heiðarleiki þinn og hreinskilni verða öllum augljós, og Drottinn mun láta þig ná rétti þínum.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Hvíldu í Drottni og treystu honum. Bíð þess í þolinmæði að hann hefjist handa. Öfunda ekki vonda menn sem vegnar vel.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Láttu af reiðinni! Slepptu heiftinni. Vertu ekki svekktur og áhyggjufullur – slíkt leiðir ekki til góðs.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Þeir sem illt fremja verða þurrkaðir út, en þeir sem treysta Drottni eignast landið og gæði þess.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Innan skamms verða guðleysingjarnir á bak og burt. Þegar þú leitar þeirra eru þeir horfnir.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
En hinir hógværu fá landið til eignar, þeir munu hljóta blessun og frið.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Drottinn hlær að þeim sem brugga launráð gegn hans trúuðu.
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Hann hefur þegar ákveðið daginn er þeir verða dæmdir.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Óguðlegir hyggja á illt gegn réttlátum, undirbúa blóðbað.
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
En þeir munu farast fyrir eigin sverði og bogar þeirra verða brotnir.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Betra er að eiga lítið og vera guðrækinn, en óguðlegur og hafa allsnægtir,
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
því að óguðlegir munu falla, en Drottinn annast sína trúuðu.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Daglega skoðar Drottinn réttlætisverk trúaðra og reiknar þeim eilíf laun.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Hann styður þá í kreppunni og heldur lífinu í þeim í hallæri.
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Vantrúaðir farast og óvinir Guðs visna eins og grasið. Eins og sinu verður þeim brennt, þeir líða burt eins og reykur.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
Guðlaus maður tekur lán og borgar ekki, en hinn guðrækni er ónískur og gefur með gleði.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Þeir sem Drottinn blessar eignast landið, en bannfærðum verður útrýmt.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
Drottinn stýrir skrefum hins guðrækna og gleðst yfir breytni hans.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Þótt hann falli þá liggur hann ekki flatur því að Drottinn reisir hann á fætur.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Ungur var ég og nú er ég gamall orðinn, en aldrei sá ég Drottin snúa baki við guðhræddum manni né heldur börn hans biðja sér matar.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Nei, guðræknir menn eru mildir og lána og börn þeirra verða öðrum til blessunar.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Viljir þú búa við frið og lifa lengi, þá forðastu illt en gerðu gott,
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
því að Drottinn hefur mætur á góðum verkum og yfirgefur ekki sína trúuðu, hann mun varðveita þá, en uppræta niðja óguðlegra.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Hinir réttlátu fá landið til eignar og búa þar mann fram af manni.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Guðrækinn maður talar speki, enda réttsýnn og sanngjarn.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Lögmál Guðs er í hjarta hans og hann kann að greina gott frá illu.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Ranglátir menn njósna um réttláta, vilja þá feiga.
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
En Drottinn stöðvar áform illvirkjanna og sýknar réttláta fyrir dómi.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Óttastu ekki, því að Drottinn mun svara bæn þinni! Gakktu hiklaust á hans vegum. Á réttum tíma mun hann veita þér velgengni og uppreisn æru. Þá muntu sjá illvirkjunum útrýmt.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Ég sá vondan mann og hrokafullan – hann þandi sig út eins og laufmikið tré –
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
en svo var hann horfinn! Ég leitaði eftir honum, en fann hann ekki framar.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
En hvað um hinn ráðvanda og hreinskilna? Það er önnur saga! Því að góðir menn og friðsamir eiga framtíð fyrir höndum.
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Illum mönnum verður útrýmt og þeir eiga enga framtíðarvon.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
Drottinn bjargar hinum guðræknu. Hann er þeim hjálp og skjól á neyðartímum.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
Þeir treysta honum og því hjálpar hann þeim og frelsar þá frá vélráðum óguðlegra.
