< Žalmy 37 >
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Von David. - Ereifere dich nicht der Bösewichte wegen! Beneide nicht die Übeltäter!
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Sie welken schnell wie Gras, verdorren wie das grüne Kraut.
Vertrau dem Herrn! Tu Gutes! Verbleib im Land, dich redlich nährend!
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Wie ein verwöhntes Kind komm zu dem Herrn! Er gibt dir, was dein Herz sich wünscht.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
Befiehl du deinen Weg dein Herrn! Auf ihn vertrau! Er wird's schon machen.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
Er bringt ans Licht, daß du gerecht, und an den Tag, daß du im Recht.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Und schweig zum Herrn und harre sein! Ereifere über den dich nicht, der sich Erfolg erzwingt, nicht über einen Mann, der Schwindel treibt!
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Gib auf den Ärger! So ereifere dich nicht, daß selbst du Böses tätest!
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Denn ausgerottet werden Übeltäter; die auf den Herrn vertrauen, bleiben im Besitz des Landes.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Noch kurze Zeit! Dann ist der Bösewicht dahin! Du schaust nach seiner Stätte. Er ist nicht mehr.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Die Dulder bleiben im Besitz des Landes an reichem Glücke sich erlabend.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Dem Frommen plant zuleid der Frevler Arges und fletscht die Zähne wider ihn.
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Der Herr lacht seiner; schon sieht er seinen Tag sich nahen.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Die Frevler zücken zwar ihr Schwert und spannen ihren Bogen, um Elende und Arme zu erlegen und hinzuwürgen, die geraden Wandels.
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Allein ihr Schwert dringt in ihr eigen Herz, und ihre Bogen splittern.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Das Wenige bekommt dem Frommen besser, als Frevlern großer Reichtum.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
Zerbrochen werden ja der Frevler Arme; die Frommen aber stützt der Herr.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Der Herr sorgt für die Tage lauterer Menschen, und ihr Besitztum dauert immerfort.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Sie werden nicht in böser Zeit zuschanden; sie werden satt in Hungertagen.
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Denn nur die Frevler gehn zugrunde, des Herrn Feinde gleich der Auen Pracht; sie schwinden hin wie Rauch; sie schwinden.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
Der Frevler borgt, kann's aber nicht zurückerstatten; freigebig, milde kann der Fromme sein.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Denn die von ihm Gesegneten verbleiben im Besitz des Landes; doch die von ihm Verfluchten werden ausgerottet.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
Sind eines Mannes Schritte recht im Hinblick auf den Herrn, dann kümmert dieser sich um seinen Weg.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Und wankt er auch, so stürzt er nicht; ihn stützt der Herr mit seiner Hand.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Ich war ein Jüngling, ward ein Greis; doch ganz verlassen habe ich den Frommen nie gesehen, noch sein Geschlecht um Nahrung betteln.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Stets milde, leiht es allezeit; zum Segen sät es aus.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Dem Laster gram, der Tugend hold, so bleibst du immerdar.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Der Herr liebt ja das Recht; von seinen Frommen läßt er nicht. Sie sind für alle Zeit geschützt; der Frevler Brut wird ausgerottet.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Den Frommen wird das Land zu eigen, sie bleiben ewiglich darin.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Des Frommen Mund spricht Weises; nur Rechtes redet seine Zunge.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Im Herzen trägt er seines Gottes Lehre, und seine Schritte schwanken nie.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Der Frevler lauert auf dem Frommen, begierig, ihn zu morden.
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
Doch überläßt der Herr ihn nimmer seiner Hand, läßt vor Gericht ihn nicht verdammen.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Dem Herrn vertrau! Halt dich an seinen Weg! Dann gibt er dir das Land zu eigen; der Frevler Untergang erlebst du noch.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Ich habe einen Frevler voller Trotz gesehen, so kahl gemacht wie Gras im Felde.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Man schaute um; er war nicht mehr. Ich suchte ihn; er war nicht mehr zu finden.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Merk auf die Lauteren! Schau auf die Redlichen, wie's jedem gut am Ende geht!
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Die Missetäter aber werden all vertilgt; der Frevler Zukunft wird vernichtet.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
Der Frommen Heil dagegen kommt vom Herrn; er ist ihr Schutz zur Zeit der Not.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
Der Herr steht ihnen bei und rettet sie; er schirmt und schützt sie vor dem Bösen; denn sie vertraun auf ihn.