Žalmy 37
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Von David. / Arge laß nicht zum Eifer dich reizen, / Alle die Frevler beneide nicht!
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Denn wie Gras verschwinden sie eilend / Und verwelken wie grünes Kraut.
3 Doufej v Hospodina, a
Baue auf Jahwe und handle gut, / Bleibe im Lande und pflege Treue!
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
So wirst du Wonne an Jahwe haben, / Der dir gewährt deines Herzens Wunsch.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
Gründe auf Jahwe dein Lebenslos, / Traue auf ihn, denn er macht's wohl!
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
Er läßt deine Unschuld wie Morgenlicht leuchten / Und dein Recht wie die Mittagshelle.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Duldergleich sei stille zu Jahwe und harre sein! / Entrüste dich nicht über den, der Glück hat, / Über den Mann, der Ränke verübt!
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Halt dich vom Zorne zurück, laß fahren den Grimm! / Erhitze dich nicht, es führt nur zum Bösen!
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Denn Frevler werden ausgerottet; / Die aber Jahwes harren, die erben das Land.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Wartest du nur ein Weilchen, so ist der Frevler nicht mehr. / Nach seiner Stätte siehst du dich um: er ist dahin!
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Die Dulder werden das Land ererben / Und sich erfreuen der Fülle des Heils.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Saat des Unheils sinnet der Böse, / Fletscht seine Zähne gegen den Frommen.
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Doch Adonái lachet sein, / Denn er siehet: es kommt sein Tag.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Gottlose zücken das Schwert und spannen den Bogen, / Um den Armen und Dürftigen zu fällen, / Um hinzumorden, die redlich wandeln.
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Doch ihnen ins Herz wird dringen ihr Schwert, / Und ihre Bogen werden zerbrochen.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Trägt der Gerechte auch wenig davon, / Besser ist's immer als vieler Frevler Güterfülle.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
Denn der Frevler Arm wird zerbrochen, / Aber die Frommen stützt Jahwe.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Jahwe kennt der Redlichen Tage, / Und ihr Besitz wird ewig bestehn.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Nicht leiden sie Mangel in böser Zeit, / In den Tagen des Hungers werden sie satt.
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Kläglich kommen die Frevler um; / Wie der Auen Pracht sind Jahwes Feinde: / Sie schwinden dahin wie der Rauch, sie schwinden.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
Lehnt der Frevler, so zahlt er nicht, / Der Gerechte aber tut wohl und gibt.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Denn seine Gesegneten erben das Land, / Doch seine Verfluchten werden zunichte.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
Menschen tun feste Schritte mit Jahwes Hilfe, / Wenn ihr Wandel ihm wohlgefällt.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Mögen sie wanken — sie stürzen nicht, / Denn Jahwe stützt ihre Hände.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Nie hab ich als Knabe noch später im Alter / Den Frommen verlassen gesehn / Und seine Kinder betteln um Brot.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Allezeit tut er wohl und leihet, / Und seine Nachkommen werden zum Segen.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Sei fern vom Bösen und tue das Gute, / So wirst du immerdar wohnen bleiben.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Jahwe liebt ja das Recht / Und verläßt seine Frommen nicht; er schützt sie auf immer. / Doch der Frevler Geschlecht wird ausgerottet.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Die Gerechten erben das Land / Und wohnen darin auf ewig.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Preis der Weisheit verkündet der Fromme, / Und seine Zunge redet, was recht.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Seines Gottes Gesetz ruht ihm im Herzen, / Und seine Schritte wanken nicht.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Zu verderben den Frommen, lauert der Frevler: / Er sucht ihn zu töten.
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
Doch Jahwe gibt ihn seiner Hand nicht preis, / Er spricht ihn nicht schuldig, wenn Menschen ihn richten.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Klammre dich an Jahwe, halt ein seinen Weg: / Er wird dich erhöhn, daß du erbest das Land. / Der Frevler Vernichtung siehst du mit an.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Reckenhaft kühn sah ich einen Frevler; / Er spreizte sich stolz wie ein grünender Baum.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Man ging vorüber: er war nicht mehr. / Als ich ihn suchte — er fand sich nicht.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Schau auf den Frommen, sieh den Redlichen an: / Nachkommen empfängt der Friedensmann.
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Die Frevler jedoch werden alle vertilgt, / Der Bösen Geschlecht wird ausgerottet.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
Treu schirmt Jahwe die Gerechten; / Er ist ihre Schutzwehr zur Zeit der Not.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
Es hilft ihnen Jahwe und rettet sie; / Er rettet sie von den Frevlern und steht ihnen bei; / Denn sie trauen auf ihn.
