< Žalmy 36 >

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Načelniku godbe; pesem hlapca Gospodovega, Davida. Beseda pregrehe krivičnega je v srca mojega globočini: Pred očmi njegovimi ni strahu Božjega.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Slepí se v svojih očéh, ko doseže krivico svojo, katero naj bi sovražil.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Besede ust njegovih so prazne in zvijačne; rabiti jenja razum, da bi delal dobro.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Ničemurnost misli v postelji svoji, stopa na pot, ki ni dobra: hudega ne zameta.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Gospod, v nebesih je milost tvoja, zvestoba tvoja noter do gornjih oblakov.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Pravica tvoja kakor največje gore, sodbe tvoje valovi veliki; ljudî in živali ohranjaš, Gospod.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Kako dražestna je milost tvoja, Bog, ko sinovi človeški pribegajo v senco peróti tvojih.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
Preobilno se napolnjujejo z obilostjo hiše tvoje, in iz potoka svojih slasti jih napajaš.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Ker pri tebi je življenja vir, v svetlobi tvoji uživamo svetlobo.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Pomóli milost svojo njim, ki te spoznavajo, in pravico svojo pravičnim v srci.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Ne zadeni me prevzetnega noga, in roka krivičnih naj me ne zapelje, da zaidem.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Ko padejo hudodelniki, zaženó se tako, da ne morejo vstati.

< Žalmy 36 >