Žalmy 36

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.