< Žalmy 36 >

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Til sangmesteren; av Herrens tjener, av David. Syndens ord til den ugudelige er i mitt hjertes innerste. Det er ikke gudsfrykt for hans øine.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
For en smigrer ham i hans øine ved å finne hans synd, ved å hate ham.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Hans munns ord er urett og svik; han har latt av å fare viselig frem, å gjøre godt.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Han optenker urett på sitt leie, han stiller sig på en vei som ikke er god; det onde hater han ikke.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Herre! til himmelen når din miskunnhet, din trofasthet inntil skyene.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Din rettferdighet er som veldige fjell, dine dommer er et stort dyp; mennesker og dyr frelser du, Herre!
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Hvor kostelig er din miskunnhet, Gud! Menneskenes barn søker ly i dine vingers skygge.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
De mettes overflødig av ditt huses fedme, og av dine gleders strøm gir du dem å drikke.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
For hos dig er livets kilde, i ditt lys ser vi lys.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
La din miskunnhet vare ved for dem som kjenner dig, og din rettferdighet for de opriktige av hjertet.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
La ikke den overmodiges fot komme over mig og ikke de ugudeliges hånd jage mig bort!
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Der faller de som gjør urett; de blir støtt ned og kan ikke reise sig.

< Žalmy 36 >