Žalmy 36
1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Per il Capo de’ musici. Di Davide, servo dell’Eterno. L’iniquità parla all’empio nell’intimo del suo cuore; non c’è timor di Dio davanti ai suoi occhi.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Essa lo lusinga che la sua empietà non sarà scoperta né presa in odio.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Le parole della sua bocca sono iniquità e frode; egli ha cessato d’esser savio e di fare il bene.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Egli medita iniquità sopra il suo letto; si tiene nella via che non è buona; non aborre il male.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
O Eterno, la tua benignità va fino al cielo, e la tua fedeltà fino alle nuvole.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
La tua giustizia è come le montagne di Dio, i tuoi giudizi sono un grande abisso. O Eterno, tu conservi uomini e bestie.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
O Dio, com’è preziosa la tua benignità! Perciò i figliuoli degli uomini si rifugiano all’ombra delle tue ali,
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
son saziati dell’abbondanza della tua casa, e tu li abbeveri al torrente delle tue delizie.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Poiché in te è la fonte della vita, e per la tua luce noi vediamo la luce.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Continua la tua benignità verso di quelli che ti conoscono, e la tua giustizia verso i retti di cuore.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Non mi venga sopra il piè del superbo, e la mano degli empi non mi metta in fuga.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Ecco là, gli operatori d’iniquità sono caduti; sono atterrati, e non possono risorgere.
