Žalmy 36

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

Ein Psalm Davids, des Knechtes des HERRN, vorzusingen. Es ist aus Grund meines Herzens von der Gottlosen Wesen gesprochen, daß keine Gottesfurcht bei ihnen ist.

2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

Sie schmücken sich untereinander selbst, daß sie ihre böse Sache fördern und andere verunglimpfem.

3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

Alle ihre Worte sind schädlich und erlogen; sie lassen sich auch nicht weisen, daß sie Gutes täten;

4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

sondern sie trachten auf ihrem Lager nach Schaden und stehen fest auf dem bösen Weg und scheuen kein Arges.

5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

HERR, deine Güte reicht, soweit der Himmel ist, und deine Wahrheit, soweit die Wolken gehen.

6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

Deine Gerechtigkeit steht wie die Berge Gottes und dein Recht wie eine große Tiefe. HERR, du hilfst Menschen und Vieh.

7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

Wie teuer ist deine Güte, Gott, daß Menschenkinder unter dem Schatten deiner Flügel Zuflucht haben!

8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

Sie werden trunken von den reichen Gütern deines Hauses, und du tränkest sie mit Wonne als mit einem Strom.

9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

Denn bei dir ist die Quelle des Lebens, und in deinem Licht sehen wir das Licht.

10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

Breite deine Güte über die, die dich kennen, und deine Gerechtigkeit über die Frommen.

11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

Laß mich nicht von den Stolzen untertreten werden, und die Hand der Gottlosen stürze mich nicht;

12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.

sondern laß sie, die Übeltäter, daselbst fallen, daß sie verstoßen werden und nicht bleiben mögen.