Žalmy 36
1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Au chef des chantres. Du serviteur de l’Éternel, de David. La parole impie du méchant est au fond de son cœur; La crainte de Dieu n’est pas devant ses yeux.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Car il se flatte à ses propres yeux, Pour consommer son iniquité, Pour assouvir sa haine.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Les paroles de sa bouche sont fausses et trompeuses; Il renonce à agir avec sagesse, à faire le bien.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Il médite l’injustice sur sa couche, Il se tient sur une voie qui n’est pas bonne, Il ne repousse pas le mal.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Éternel! Ta bonté atteint jusqu’aux cieux, Ta fidélité jusqu’aux nues.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Ta justice est comme les montagnes de Dieu, Tes jugements sont comme le grand abîme. Éternel! Tu soutiens les hommes et les bêtes.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Combien est précieuse ta bonté, ô Dieu! A l’ombre de tes ailes les fils de l’homme cherchent un refuge.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
Ils se rassasient de l’abondance de ta maison, Et tu les abreuves au torrent de tes délices.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Car auprès de toi est la source de la vie; Par ta lumière nous voyons la lumière.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Étends ta bonté sur ceux qui te connaissent, Et ta justice sur ceux dont le cœur est droit!
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Que le pied de l’orgueil ne m’atteigne pas, Et que la main des méchants ne me fasse pas fuir!
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Déjà tombent ceux qui commettent l’iniquité; Ils sont renversés, et ils ne peuvent se relever.
