Žalmy 36

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

Au chef des chantres. Par le serviteur de l’Eternel, par David. Au fond de mon cœur je sens ce que le Péché insinue au méchant: "Qu’il n’ait nulle crainte de Dieu devant les yeux!"

2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

Oui, il lui adresse des regards séducteurs, de façon à provoquer son iniquité, qu’il faudrait haïr.

3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

Les paroles de sa bouche ne sont que fausseté et perfidie, il renonce à être sage, à bien agir.

4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

Sur sa couche il machine la fraude; il s’engage sur un chemin qui n’est pas bon, il n’a pas l’horreur du mal.

5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

Eternel, ta grâce atteint jusqu’aux cieux, ta fidélité jusqu’aux nues.

6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

Ta justice est comme les montagnes puissantes, tes arrêts sont comme l’immense abîme: aux hommes et aux bêtes, tu es secourable, Eternel!

7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

Combien précieuse est ta grâce, ô Dieu! Les fils de l’homme s’abritent à l’ombre de tes ailes.

8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

Ils sont rassasiés de l’abondance de ta maison; tu les abreuves du fleuve de tes délices.

9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

Car près de toi est la source de vie; à ta lumière nous voyons le jour.

10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

Etends ta bonté sur ceux qui te connaissent, et ta bienveillance sur les cœurs droits.

11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

Que le pied de l’orgueil ne m’atteigne point; que la main des méchants ne me mette point en fuite!

12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.

Au contraire, qu’ils tombent, les malfaiteurs; qu’ils soient renversés sans pouvoir se relever!