< Žalmy 36 >

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
For the leader. Of the servant of the Lord, of David. Sin whispers within the heart of the wicked, who have no dread of God before their eyes.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
It flatters them in their eyes that their sin will not be found out.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
First, their speech becomes wicked and false, they give up acting wisely and well.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Then they plot deliberate wrong, take their stand on the wicked way, without the least shrinking from evil.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Your love, O Lord, touches the heavens, your faithfulness reaches the clouds.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Your justice is like the great mountains, your judgments are like the broad sea. Lord, you save people and animals.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
How precious your love, O God! All may seek shelter in the shadow of your wings.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
They feast on the fat of your house, they drink of your brook of delights.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
For with you is the fountain of life, in the light that is yours we see light.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
O continue your grace to the faithful, your love to the upright in heart.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Let no arrogant foot tread upon me, no wicked hand drive me to exile.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
There the workers of wrong lie prostrate, thrust down to rise up no more.

< Žalmy 36 >