< Žalmy 36 >
1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Zborovođi. Od sluge Jahvina Davida. Grešan je naum u srcu zlotvora, straha Božjega nema on pred očima.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Sam sebi on laska suviše, grijeha svog ne vidi i ne mrzi.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Riječi usta njegovih prijevara su i zlodjelo, za razumnost i dobro on više ne mari.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Bezakonje smišlja na postelji svojoj, na opaku ostaje putu, od zla ne odustaje.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Do neba je, Jahve, dobrota tvoja, do oblaka vjernost tvoja.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Pravednost je tvoja k'o Božji vrhunci, a sudovi tvoji k'o duboko more: ljude i stoku ti, Jahve, spasavaš.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Kako li je dragocjena, Bože, dobrota tvoja, pod sjenu krila tvojih ljudi se sklanjaju;
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
site se pretilinom Doma tvojega, potocima svojih slasti ti ih napajaš.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
U tebi je izvor životni, tvojom svjetlošću mi svjetlost vidimo.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Zakrili dobrotom sve koji te štuju i pravednošću svojom sve koji su srca čestita.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Neka me ne zgazi noga ohola, i ruka grešnika neka me ne goni.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Gle, padoše koji čine bezakonje: oboreni su da više ne ustanu.