Žalmy 35

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

De David. Disputa mi causa, oh Yahvé, contra mis contendores; combate Tú a los que me combaten.

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Echa mano al escudo y al broquel, y levántate en mi socorro.

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

Empuña la lanza, y cierra contra mis perseguidores. Dile a mi alma: “Tu salvación soy Yo.”

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Queden confusos y avergonzados los que buscan mi vida. Vuelvan atrás, cubiertos de oprobio los que maquinan mi perdición.

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

Sean como la paja ante el viento, acosados por el Ángel de Yahvé.

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Sea su camino obscuro y resbaloso, cuando el Ángel de Yahvé los persiga.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

Porque sin causa me tendieron su red; y sin causa cavaron una fosa para mi vida.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

Venga sobre ellos la muerte inesperada, y préndalos la red que para mí escondieron; caigan en la fosa que ellos mismos cavaron.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

Y mi alma se regocijará en Yahvé, y se alegrará de su auxilio.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

Todos mis huesos dirán: ¿Quién como Tú, Yahvé, que libras del prepotente al desvalido, y al pobre y afligido de la mano del que lo despoja?

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Se levantaron testigos de iniquidad; me pedían cuentas de cosas que yo ni conocía.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

Por el bien me devolvían mal, para desolación de mi alma.

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

En tanto que yo, cuando ellos enfermaban, vestía de cilicio, me maceraba con el ayuno, y mis plegarias me golpeaban el seno.

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

Me portaba como con un amigo, como con un hermano; me encorvaba triste, como quien llora a una madre.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

Ellos, en cambio, se alegraron en mi adversidad, y se juntaron; coligados contra mí me hirieron de improviso, me laceraron sin tregua.

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

Entre impíos burladores de torta redonda, rechinaron contra mí sus dientes.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

¿Hasta cuándo. Señor, lo estarás viendo? libra de sus maldades mi vida, de los leones a mi único bien.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

Te daré gracias en la gran asamblea, te alabare ante un pueblo numeroso.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

No se alegren a costa mía mis injustos enemigos; no se hagan guiños de ojo los que sin causa me odian,

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

porque ni siquiera hablan de paz, y planean traidoramente fraudes contra los pacíficos de la tierra.

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

Ensanchan contra mí sus bocas y dicen: “aja, aja; lo hemos visto con nuestros propios ojos”.

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

Tú, Yahvé, sí que lo has visto; no calles, Señor, no quieras estar lejos de mí.

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Despierta y vela por mi defensa, por mi causa, Dios mío y Señor mío.

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Júzgame Tú según tu justicia, Yahvé, Dios mío, que no se alegren a mi costa;

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

que no piensen en su corazón: “Hemos salido con nuestro deseo”; no digan: “Lo hemos devorado.”

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

Confundidos sean y abochornados a una los que se gozan en mi mal. Sean cubiertos de vergüenza e ignominia los que se ensoberbecen contra mí.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

Alégrense y gócense los que comparten mi causa, y digan siempre: “Grande es Yahvé que se deleita en la paz de su siervo.”

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

Y mi lengua proclamará tu justicia; y tu alabanza perpetuamente.