Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
MAIN, kom kotin pei on ir, me kin pei on ia; o kotin palian on ir, me kin u on ia.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Re kotin ale pere o tatan mauin ap kotida, pwen jauaja ia.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Napekida katieu jauaja ia on ai imwintiti kan. Kotin majan don nen i: Nai jauaj pam!
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Me men kame ia la, en namenokala o kankaururala; o me men wia jued on ia, en pure wei o jarodi.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Ren wiala dueta dip en kijin war akan mon kijinian, o tounlan en Ieowa jikin irail wei.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Al arail en rotorotala o kitentel la, o tounlan en Ieowa on kotin pakipaki irail.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
Pwe re injenjara ia, pwen kame ia la, ap jota karepa, o re wia por on ia, a jota karepa.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
A en jejeinlek lodi on kalokolok; o injar me a wiadar, pein i en lodi on; o mela on lel on i waja o.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
A nen i en perenki Ieowa o polauleki a kotin jauaja ia.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Kokon ai kan karoj pan inda: Main, ij me rajon komui? Pwe kom kotin jauaja me luet o on me a jota itar on, o kom kotin jauaja me luet o jamama on me lolap akan.
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Jaunkadede likam kai u on ia, kalelapok re i, me i jota aja due.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Re kin depukki me mau me jued, pwen kainjenjuede kin ia.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
A nai, ni ar jomau, i puri on nan tuk en likau, o kaloke pein nai ni ai kaijejol, o kapakap jan monion i.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Nai wiai on ir dueta on kompoke pa i o udan ri ai; nai injenjued dueta amen, me kin loleitki in a.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
A irail peren kida ai jikilikel o pokon pena. Men lalaue pokon penan ia o jon en aramaj, me i jaja, kin lalaue ia anjau karoj.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Re ni tete on ia, irail, me kin janjalmau o lalaue pweki kijin mana.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Main, arai da, me kom pan kotin majani mepukat? Dorela nen i jan arail me jued, o maur ta ieu ian laien pulepul akan.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
I pan kapina komui nan momodijou laud, o nan pun en aramaj toto i pan danke komui.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Der mueid on ai imwintiti nin jokarepa, ren peren kin ia, o me kin kailon kin ia nin jokarepa, ren der lalaue ia ki maj arail.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Pwe ar lokaia jota kin kareda popol, o re kin madamadaua, en dipi on me lelapok kan nan jap o.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
O re jar pajan au arail on ia indada: Io io, pein kit kilaner.
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Main, kom kotin mani mepukat, kom der kotin nenenla, Main, kom der doo jan ia!
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Kotin opala waja o kipada, pwen kapun ia la o ai dodok, ai Kot o ai Kaun.
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Main, ai Kot, kotin kapun ia la duen omui pun, pwe ren der peren kin ia.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Der mueid on, ren inda nan monion arail: Io, io, i me je men! Der mueid on, ren inda: Kitail katalalar i.
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Irail karoj, me peren kida ai apwal akan, en namenokala o kankaurura la, ir me poponmajo on ia, en likau kida namenok o kankaurur.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Irail me kin peren kida ai pun en nijinij o pereperen, o ren inda anjau karoj: Meid kapina on Ieowa, me kin perenki jauaja japwilim a ladu o,
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
O lo i en kapakaparok duen omui pun, o kapina komui ran karoj.
