Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
huic David iudica Domine nocentes me expugna expugnantes me
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
adprehende arma et scutum et exsurge in adiutorium mihi
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
effunde frameam et conclude adversus eos qui persequuntur me dic animae meae salus tua ego sum
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
confundantur et revereantur quaerentes animam meam avertantur retrorsum et confundantur cogitantes mihi mala
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
fiant tamquam pulvis ante faciem venti et angelus Domini coartans eos
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
fiat via illorum tenebrae et lubricum et angelus Domini persequens eos
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
quoniam gratis absconderunt mihi interitum laquei sui supervacue exprobraverunt animam meam
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
veniat illi laqueus quem ignorat et captio quam abscondit conprehendat eum et in laqueo cadat in ipso
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
anima autem mea exultabit in Domino delectabitur super salutari suo
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
omnia ossa mea dicent Domine quis similis tui eripiens inopem de manu fortiorum eius egenum et pauperem a diripientibus eum
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
surgentes testes iniqui quae ignorabam interrogabant me
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
retribuebant mihi mala pro bonis sterilitatem animae meae
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
ego autem cum mihi molesti essent induebar cilicio humiliabam in ieiunio animam meam et oratio mea in sinum meum convertetur
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
quasi proximum quasi fratrem nostrum sic conplacebam quasi lugens et contristatus sic humiliabar
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
et adversum me laetati sunt et convenerunt congregata sunt super me flagella et ignoravi
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
dissipati sunt nec conpuncti temptaverunt me subsannaverunt me subsannatione frenduerunt super me dentibus suis
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Domine quando respicies restitue animam meam a malignitate eorum a leonibus unicam meam
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
confitebor tibi in ecclesia magna in populo gravi laudabo te
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
non supergaudeant mihi qui adversantur mihi inique qui oderunt me gratis et annuunt oculis
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
quoniam mihi quidem pacifice loquebantur et in iracundia terrae loquentes; dolos cogitabant
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
et dilataverunt super me os suum dixerunt euge euge viderunt oculi nostri
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
vidisti Domine ne sileas Domine ne discedas a me
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
exsurge et intende iudicio meo Deus meus et Dominus meus in causam meam
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
iudica me secundum iustitiam tuam Domine Deus meus et non supergaudeant mihi
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
non dicant in cordibus suis euge euge animae nostrae nec dicant devoravimus eum
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
erubescant et revereantur simul qui gratulantur malis meis induantur confusione et reverentia qui magna loquuntur super me
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
exultent et laetentur qui volunt iustitiam meam et dicant semper magnificetur Dominus qui volunt pacem servi eius
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
et lingua mea meditabitur iustitiam tuam tota die laudem tuam
