< Žalmy 35 >

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Dávidtól. Perelj, Örökkévaló, perlőimmel, karczolj harczolóimmal!
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Ragadj paizsot és vértet, és kelj föl védelmemre.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Ránts ki dárdát és zárd el útját üldözőimnek, mondd lelkemnek: segítséged vagyok.
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Szégyenűljenek meg és piruljanak el, a kik lelkemre törnek. Hátráljanak meg és gyalázatúl legyenek, a kik vesztemet kigondolják.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Legyenek mint polyva a szél előtt, s az Örökkévaló angyala taszítja őket;
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
legyen útjuk sötétség és sikamlósság, és az Örökkévaló angyala üldözi őket.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
Mert ok nélkül rejtették el nekem hálós vermüket, ok nélkül ásták azt lelkemnek.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Jőjjön rá vész, melyet nem sejt, és hálója, melyet elrejtett, fogja meg őt, a vészbe essék bele.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Lelkem pedig újjong az Örökkévalóban, örvend segítségében.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Mind a csontjaim mondják: Örökkévaló, ki olyan mint te, a ki megmented a szegényt a nála erősebbtől, szegényt és szűkölködőt rablójától!
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Fölállanak jogtalan tanúk, olyat, a mit nem tudok, kérdeznél tőlem.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Rosszat fizetnek nekem jóért, gyötrelmére le1kemnek.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Pedig én – betegségükben öltözetem zsák volt, bőjttel sanyargattam lelkemet; imádságom pedigölembe szálljon vissza!
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Mintha ő barátom, testvérem volna, úgy viselkedtem, mint a ki anyát gyászol, elbúsultan görny edtem meg.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
De az én bukásomkor örültek és összegyűltek; összegyűltek ellenem elvetemültek, kiket nem ismerek, szaggattak és nem hallgattak el.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Mint a kik körben ülve trágárul gúnyolódnak, vicsorítják rám fogaikat.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Uram, meddig nézed? Hozd vissza lelkemet tembolásaiktól, fiatal oroszlánok közül magános lelkemet.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Hadd magasztallak nagy gyűlekezetben, tömérdek nép közt hadd dicsérlek!
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Ne örüljenek rajtam, kik hazugul ellenségeim, kik ok nélkül gyűlölőim, ne liunyorgassar. ak szemmel.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Mert nem békét beszélnek és az ország nyugalmasai ellen csalá. rd dolgokat gondolnak ki.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Tágra nyitották ellenem szájukat, azt mondták: hah, hah, látta a szemünk,
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Te láttad Örökkévalö, ne hallgass; Uram, ne légy távoltölem!
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Serkenj és ébredj jogomért, Istenem és Uram, ügyemért!
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Szerezz jogot nekem igazságod szerint, Örökkévaló, én Istenem, hogy ne örüljenek rajtam;
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
ne mondják szivükben: Hah, a vágyunk! ne mondják: elnyeltük őt.
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Szégyenűljenek meg és piruljanak e1 egyetemben, kik örülnek bajomon, öltsenek szégyent és gyalázatot, kik fenhéjáznak ellenem.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Újjongjanak és örüljenek, kik igazamat kivánják, és mondják mindig: nagy az Örökkévaló, ki l: ivánja szolgája békéjét.
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Nyelvem pedig rebegje el igazságodat, egész nap a te dicséretedet!

< Žalmy 35 >