Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
| לדוד ריבה יהוה את-יריבי לחם את-לחמי |
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
| החזק מגן וצנה וקומה בעזרתי |
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
| והרק חנית וסגר לקראת רדפי אמר לנפשי ישעתך אני |
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
| יבשו ויכלמו מבקשי נפשי יסגו אחור ויחפרו--חשבי רעתי |
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
| יהיו כמץ לפני-רוח ומלאך יהוה דוחה |
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
| יהי-דרכם חשך וחלקלקת ומלאך יהוה רדפם |
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
| כי-חנם טמנו-לי שחת רשתם חנם חפרו לנפשי |
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
| תבואהו שואה לא-ידע ורשתו אשר-טמן תלכדו בשואה יפל-בה |
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
| ונפשי תגיל ביהוה תשיש בישועתו |
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
| כל עצמותי תאמרנה-- יהוה מי כמוך מציל עני מחזק ממנו ועני ואביון מגזלו |
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
| יקומון עדי חמס אשר לא-ידעתי ישאלוני |
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
| ישלמוני רעה תחת טובה שכול לנפשי |
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
| ואני בחלותם לבושי שק-- עניתי בצום נפשי ותפלתי על-חיקי תשוב |
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
| כרע-כאח לי התהלכתי כאבל-אם קדר שחותי |
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
| ובצלעי שמחו ונאספו נאספו עלי נכים ולא ידעתי קרעו ולא-דמו |
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
| בחנפי לעגי מעוג-- חרק עלי שנימו |
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
| אדני כמה תראה השיבה נפשי משאיהם מכפירים יחידתי |
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
| אודך בקהל רב בעם עצום אהללך |
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
| אל-ישמחו-לי איבי שקר שנאי חנם יקרצו-עין |
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
| כי לא שלום ידברו ועל רגעי-ארץ--דברי מרמות יחשבון |
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
| וירחיבו עלי פיהם אמרו האח האח ראתה עיננו |
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
| ראיתה יהוה אל-תחרש אדני אל-תרחק ממני |
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
| העירה והקיצה למשפטי אלהי ואדני לריבי |
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
| שפטני כצדקך יהוה אלהי ואל-ישמחו-לי |
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
| אל-יאמרו בלבם האח נפשנו אל-יאמרו בלענוהו |
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
| יבשו ויחפרו יחדו-- שמחי רעתי ילבשו-בשת וכלמה-- המגדילים עלי |
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
| ירנו וישמחו חפצי צדקי ויאמרו תמיד יגדל יהוה החפץ שלום עבדו |
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
| ולשוני תהגה צדקך כל-היום תהלתך |
