Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
De David. Yahweh, combats ceux qui me combattent, fais la guerre à ceux qui me font la guerre!
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Saisis le petit et le grand bouclier, et lève-toi pour me secourir!
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Tire la lance et barre le passage à mes persécuteurs; dis à mon âme: " Je suis ton salut! "
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Qu'ils soient honteux et confus ceux qui en veulent à ma vie; qu'ils reculent et rougissent ceux qui méditent ma perte!
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Qu'ils soient comme la paille au souffle du vent, et que l'ange de Yahweh les chasse devant lui!
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Que leur voie soit ténébreuse et glissante, et que l'ange de Yahweh les poursuive!
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
Car sans cause ils ont caché leur filet pour ma ruine, sans cause ils ont creusé la fosse pour me faire périr.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Que la ruine tombe sur lui à l'improviste, que le filet qu'il a caché le saisisse, qu'il y tombe et périsse!
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Et mon âme aura de la joie en Yahweh, de l'allégresse dans son salut.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Tous mes os diront: " Yahweh, qui est semblable à toi, délivrant le malheureux d'un plus fort que lui, le malheureux et le pauvre de celui qui le dépouille? "
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Des témoins iniques se lèvent; ils m'accusent de choses que j'ignore.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Ils me rendent le mal pour le bien; mon âme est dans l'abandon.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Et moi, quand ils étaient malades, je revêtais un sac, j'affligeais mon âme par le jeûne, et ma prière retournait sur mon sein.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Comme pour un ami, pour un frère, je me traînais lentement; comme pour le deuil d'une mère, je me courbais avec tristesse.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
Et maintenant que je chancelle, ils se réjouissent et s'assemblent, contre moi des calomniateurs s'assemblent à mon insu; ils me déchirent sans relâche.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Comme d'impurs parasites à la langue moqueuse, ils grincent des dents contre moi.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Seigneur, jusques à quand le verras-tu? Arrache mon âme à leurs persécutions, ma vie à la fureur de ces lions!
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Je te louerai dans la grande assemblée, je te célébrerai au milieu d'un peuple nombreux.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Qu'ils ne se réjouissent pas à mon sujet, ceux qui m'attaquent sans raison! Qu'ils ne clignent pas des yeux, ceux qui me haïssent sans cause!
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Car leur langage n'est pas celui de la paix; ils méditent de perfides desseins contre les gens tranquilles du pays.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Ils ouvrent toute large contre moi leur bouche, ils disent: " Ah! ah! notre œil a vu...! "
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Yahweh, tu le vois! Ne reste pas en silence, Seigneur, ne t'éloigne pas de moi!
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Eveille-toi, lève-toi pour me faire justice, mon Dieu et mon Seigneur, pour prendre en main ma cause!
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Juge-moi selon ta justice, Yahweh, mon Dieu, et qu'ils ne se réjouissent pas à mon sujet!
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Qu'ils ne disent pas dans leur cœur: " Notre âme est satisfaite! " qu'ils ne disent pas: " Nous l'avons englouti! "
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Qu'ils rougissent et soient confondus tous ensemble, ceux qui se réjouissent de mon malheur! Qu'ils soient couverts de honte et d'ignominie, ceux qui s'élèvent contre moi!
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Qu'ils soient dans la joie et l'allégresse, ceux qui désirent le triomphe de mon droit; et que sans cesse ils disent: " Gloire à Yahweh, qui veut la paix de son serviteur! "
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Et ma langue célébrera ta justice, ta louange tous les jours.
