Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
A psalm of David. Oppose my opponents, Lord; fight those who are fighting against me.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Put your armor on, and pick up your shield. Get ready, come and help me.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Draw your spear and your javelin, confront those who are chasing me. Tell me, “I am your salvation!”
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Shame them! Humiliate those who are trying to kill me! Turn them back! Disgrace those who are planning to hurt me!
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Let them be like chaff blown by the wind; let the angel of the Lord drive them away.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
May their path be dark and slippery, with the angel of the Lord chasing them down.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
For no reason they set a net to catch me; for no reason they dug a pit to trap me.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Let disaster come on them suddenly; let the net they set catch them instead; let the pit they dug trap them instead.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Then I will be glad in the Lord; I will be happy in his salvation.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Every part of me will say, Who can compare to you, Lord? You rescue the weak from the strong; the poor and needy from robbers.
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Hostile witnesses stand up to testify against me, accusing me of crimes I don't know anything about.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
They pay me back with evil instead of good. I feel like giving up.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
But when they were sick, I put on clothes of sackcloth in sympathy. I denied myself through fasting. May my prayer for them return to bless me too.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
I was upset for them, as if they were my own friends or family; I bowed down in grief as if I was mourning my own mother.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
But when I was in trouble, they gathered around and laughed at me. Even strangers I don't know attacked me, constantly tearing me apart.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Like irreligious people mocking a cripple they mock me and call me names, gnashing their teeth at me.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
How long, Lord, will you sit by and just watch? Save me from their vicious attacks; defend the only life I have from these lions.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Then I will thank you in front of the whole congregation and praise you in front of all the people.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Don't let my enemies take pleasure in my troubles, those people who hate me and tell lies about me, gloating over me for no reason.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
They are not looking for peace; they invent malicious and deceptive schemes against innocent peace-loving people.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
They open their mouths wide to make accusations against me, saying, “Look! Look! We saw it with our own eyes!”
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
But Lord, you've seen all this! Say something! Don't give up on me, Lord!
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Wake up! Get up and defend me, my Lord and my God! Take up my case and make sure justice is done!
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Vindicate me, my Lord and my God, because you are just and right. Don't let them gloat over me.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Don't let them say to themselves, “Look! We got what we wanted!” Don't let them say, “We completely destroyed him!”
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Make them totally ashamed, all those who are happy for the trouble I'm in. Let those who are celebrating over me be covered with shame and dishonor.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Instead let those who are pleased I've been vindicated celebrate and shout for joy. Let them always say, “How great is the Lord! He is happy when his servants live in peace and have what they need.”
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
I will tell others about your character of truth and right, praising you all day long!
