Žalmy 35

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

For David himself. Judge thou, O Lord, them that wrong me: overthrow them that fight against me.

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Take hold of arms and shield: and rise up to help me.

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

Bring out the sword, and shut up the way against them that persecute me: say to my soul: I am thy salvation.

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Let them be confounded and ashamed that seek after my soul. Let them be turned back and be confounded that devise against me.

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

Let them become as dust before the wind: and let the angel of the Lord straiten them.

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Let their way become dark and slippery; and let the angel of the Lord pursue them.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

For without cause they have hidden their net for me unto destruction: without cause they have upbraided my soul.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

Let the snare which he knoweth not come upon him: and let the net which he hath hidden catch him: and let the net which he hath hidden catch him: and into that very snare let them fall.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

But my soul shall rejoice in the Lord; and shall be delighted in his salvation.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

All my bones shall say: Lord, who is like to thee? Who deliverest the poor from the hand of them that are stronger than he; the needy and the poor from them that strip him.

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Unjust witnesses rising up have asked me things I knew not.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

They repaid me evil for good: to the depriving me of my soul.

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

But as for me, when they were troublesome to me, I was clothed with haircloth. I humbled my soul with fasting; and my prayer shall be turned into my bosom.

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

As a neighbour and as an own brother, so did I please: as one mourning and sorrowful so was I humbled.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

But they rejoiced against me, and came together: scourges were gathered together upon me, and I knew not.

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

They were separated, and repented not: they tempted me, they scoffed at me with scorn: they gnashed upon me with their teeth.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

Lord, when wilt thou look upon me? rescue thou soul from their malice: my only one from the lions.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

I will give thanks to thee in a great church; I will praise thee in a strong people.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Let not them that are my enemies wrongfully rejoice over me: who have hated me without cause, and wink with the eyes.

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

For they spoke indeed peaceably to me; and speaking in the anger of the earth they devised guile.

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

And they opened their mouth wide against me; they said: Well done, well done, our eyes have seen it.

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

Thou hast seen, O Lord, be not thou silent: O Lord, depart not from me.

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Arise, and be attentive to my judgment: to my cause, my God, and my Lord.

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Judge me, O Lord my God according to thy justice, and let them not rejoice over me.

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

Let them not say in their hearts: It is well, it is well, to our mind: neither let them say: We have swallowed him up.

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

Let them blush: and be ashamed together, who rejoice at my evils. Let them be clothed with confusion and shame, who speak great things against me.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

Let them rejoice and be glad, who are well pleased with my justice, and let them say always: The Lord be magnified, who delights in the peace of his servant.

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

Any my tongue shall meditate thy justice, thy praise all the day long.