Žalmy 34
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Pesem Davidova, ko je bil izpremenil lice svoje pred Abimelekom, in je bil odšel, ker ga je on podil. Blagoslavljal bodem Gospoda vsak čas; vedno bode hvala njegova v ustih mojih.
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
V Gospodu se bode ponašala duša moja; čuli bodejo krotki ter se veselili;
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Poveličujte Gospoda z menoj, in vkup povišujmo ime njegovo.
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Iskal sem Gospoda in uslišal me je, in iz vseh strahov mojih me je rešil.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Kateri gledajo vanj in pritekajo, obličja njih naj se ne osramoté, govoré naj:
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Ta ubogi je klical, in Gospod je uslišal; in rešil ga je iz vseh stisek njegovih.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Šatorišče stavijo angeli Gospodovi okrog njih, kateri se ga bojé, in otme jih.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Pokusite in vidite, da je dober Gospod; blagor možu, kateri pribega k njemu.
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Bojte se Gospoda, svetniki njegovi, ker stradanja ni njim, ki se ga bojé.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Mladi levi beračijo in stradajo; kateri pa iščejo Gospoda, ne pogrešajo nobenega blaga.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Dejte, sinovi, poslušajte me: strah Gospodov vas bodem učil.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Kdo je ón mož, kateri se veseli življenja, ljubi dní, rad uživa dobro?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Varuj jezik svoj hudega, in ustne tvoje naj ne govoré zvijače.
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Umikaj se hudemu in delaj dobro; išči mirú in hodi za njim.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Oči Gospodove pazijo na pravične, in ušesa njegova na njih vpitje.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Srdito pa je njim, ki delajo hudo, obličje Gospodovo, da iztrebi sè zemlje njihov spomin.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Ko kličejo, sliši jih Gospod, in jih iz vseh njih stisek otima.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Blizu je Gospod pobitim v srci; in potrte v duhu rešuje.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Mnoge so pravičnega nadloge, ali iz njih vseh ga reši Gospod:
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Vse kosti njegovo ohrani, ena izmed njih se ne zlomi.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Krivične pa zadeva sè smrtjo nadloga, in kateri sovražijo pravičnega, pogubé se.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
Gospod otima dušo hlapcev svojih, in ne pogubi se nobeden, ki pribega k njemu.
