< Žalmy 34 >
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Von David, als er sich vor Abimelech irrsinnig stellte und dieser ihn von sich trieb, so daß er von dannen ging. Ich will den HERRN allzeit preisen,
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Des HERRN soll meine Seele sich rühmen, die Demütigen sollen es hören und sich freuen.
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Verherrlicht mit mir den HERRN und laßt uns gemeinsam seinen Namen erheben!
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Sooft den HERRN ich suchte, hat er mich erhört und aus allen meinen Ängsten mich befreit.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Wer auf ihn blickt, wird heiteren Sinnes, und sein Antlitz braucht nicht beschämt zu erröten.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Hier ist ein (solcher) Dulder, der rief: da hörte der HERR und half ihm aus all seinen Nöten.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Der Engel des HERRN lagert sich rings um die Gottesfürchtigen und rettet sie.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Schmecket und sehet, wie freundlich der HERR ist: wohl dem Manne, der auf ihn vertraut!
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Fürchtet den HERRN, ihr seine Heiligen! denn die ihn fürchten, leiden keinen Mangel.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Junge Löwen müssen darben und leiden Hunger; doch wer den HERRN sucht, entbehrt nichts Gutes.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Kommt her, ihr Kinder, hört mir zu: die Furcht des HERRN will ich euch lehren!
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Wer ist der Mann, der langes Leben begehrt, der viele Tage sich wünscht, um Glück zu genießen?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Hüte deine Zunge vor Bösem und deine Lippen vor Worten des Trugs!
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Halte dich fern vom Bösen und tu das Gute, suche den Frieden und jage ihm nach!
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Die Augen des HERRN sind auf die Gerechten gerichtet und seine Ohren auf ihr Hilfsgeschrei.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Das Antlitz des HERRN steht gegen die Frevler, um ihr Gedächtnis auszutilgen von der Erde.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Wenn sie schreien, so hört es der HERR und rettet sie aus all ihren Nöten.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Der HERR ist nahe den zerbrochenen Herzen, hilft denen, die zerschlagenen Geistes sind.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Zahlreich sind die Leiden des Gerechten, doch aus allen rettet ihn der HERR.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Er behütet alle seine Gebeine, daß nicht eins von ihnen zerbrochen wird.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Den Gottlosen wird das Unglück töten, und wer den Gerechten haßt, muß es büßen.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
Der HERR erlöst die Seele seiner Knechte, und alle, die zu ihm sich flüchten, brauchen nicht zu büßen.