Žalmy 34
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Von David, als er seinen Verstand vor Abimelech verstellte und dieser ihn verjagte, worauf er sich entfernte. Lobpreisen will ich jederzeit den Herrn. Sein Lob sei stets in meinem Munde!
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Es rühme meine Seele sich im Herrn! Die Armen sollen's hören und sich freuen!
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Verherrlichet den Herrn mit mir! Laßt uns gemeinsam seinen Namen preisen!
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Den Herrn such ich auf; er hört auf mich, befreit mich aus den Ängsten all.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Mich schauet an und strahlt vor Freude! Nie röte mehr sich euer Angesicht!
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Hier ist ein armer Mensch, der einst gerufen. Der Herr vernahm's und half ihm aus den Nöten all.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Des Herrn Engel lagert sich um jene, die ihn fürchten, er rettet sie.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
So kostet und erfahrt, wie gut der Herr! Wie wohl dem Mann, der ihm vertraut!
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Vorm Herrn habt Furcht, ihr, seine Heiligen! Denn die ihn fürchten, leiden keinen Mangel.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Die Gottesleugner hungern darbend; doch denen, die den Herrn aufsuchen, mangelt nicht, was ihnen frommt.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Her, Kinder, hört mir zu! Ich lehre euch die Furcht des Herrn.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Wer ist der Mann, der Lust zum Leben hat, der zum Genuß des Glückes leben möchte?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Behüte vor dem Bösen deine Zunge, vor trügerischer Rede deine Lippen!
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Vom Bösen laß und tu das Gute! den Frieden such! Ihm jage nach!
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Des Herrn Augen achten auf die Frommen und seine Ohren auf ihr Flehen.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Des Herrn Antlitz wendet sich den Übeltätern zu und tilgt ihr Angedenken von der Erde.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Die Frommen schreien, und schon hört's der Herr und rettet sie aus aller Not.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Der Herr ist nahe den zerknirschten Herzen; zerschlagenen Gemütern hilft er auf.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
In viel Gefahren ist der Fromme; aus ihnen allen rettet ihn der Herr.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Er hütet jedes seiner Glieder; versehrt wird auch nicht eins davon.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Den Frevler rafft ein Unfall weg; des Frommen Hasser müssen es bereuen.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
Der Herr erlöst die Seele seiner Diener; wer auf ihn baut, bereut es nicht.
