Žalmy 34
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
De David. Lorsqu’il contrefit l’insensé en présence d’Abimélec, et qu’il s’en alla chassé par lui. Je bénirai l’Éternel en tout temps; Sa louange sera toujours dans ma bouche.
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Que mon âme se glorifie en l’Éternel! Que les malheureux écoutent et se réjouissent!
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Exaltez avec moi l’Éternel! Célébrons tous son nom!
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
J’ai cherché l’Éternel, et il m’a répondu; Il m’a délivré de toutes mes frayeurs.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Quand on tourne vers lui les regards, on est rayonnant de joie, Et le visage ne se couvre pas de honte.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Quand un malheureux crie, l’Éternel entend, Et il le sauve de toutes ses détresses.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
L’ange de l’Éternel campe autour de ceux qui le craignent, Et il les arrache au danger.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Sentez et voyez combien l’Éternel est bon! Heureux l’homme qui cherche en lui son refuge!
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Craignez l’Éternel, vous ses saints! Car rien ne manque à ceux qui le craignent.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Les lionceaux éprouvent la disette et la faim, Mais ceux qui cherchent l’Éternel ne sont privés d’aucun bien.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Venez, mes fils, écoutez-moi! Je vous enseignerai la crainte de l’Éternel.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Quel est l’homme qui aime la vie, Qui désire la prolonger pour jouir du bonheur?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Préserve ta langue du mal, Et tes lèvres des paroles trompeuses;
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Éloigne-toi du mal, et fais le bien; Recherche et poursuis la paix.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Les yeux de l’Éternel sont sur les justes, Et ses oreilles sont attentives à leurs cris.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
L’Éternel tourne sa face contre les méchants, Pour retrancher de la terre leur souvenir.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Quand les justes crient, l’Éternel entend, Et il les délivre de toutes leurs détresses;
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
L’Éternel est près de ceux qui ont le cœur brisé, Et il sauve ceux qui ont l’esprit dans l’abattement.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Le malheur atteint souvent le juste, Mais l’Éternel l’en délivre toujours.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Il garde tous ses os, Aucun d’eux n’est brisé.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Le malheur tue le méchant, Et les ennemis du juste sont châtiés.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
L’Éternel délivre l’âme de ses serviteurs, Et tous ceux qui l’ont pour refuge échappent au châtiment.
