< Žalmy 34 >
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
(Af David, da han lod afsindig for Abimelek, og denne jog ham fra sig, og han drog bort.) Jeg vil love HERREN til hver en Tid, hans Pris skal stadig fylde min Mund
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
min Sjæl skal rose sig af HERREN, de ydmyge skal høre det og glæde sig.
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Hylder HERREN i Fællig med mig, lad os sammen ophøje hans Navn!
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Jeg søgte HERREN, og han svarede mig og friede mig fra alle mine Rædsler.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Se hen til ham og strål af Glæde, eders Åsyn skal ikke beskæmmes.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Her er en arm, der råbte, og HERREN hørte, af al hans Trængsel frelste han ham.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
HERRENs Engel slår Lejr om dem, der frygter ham, og frier dem.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Smag og se, at HERREN er god, salig den Mand, der lider på ham!
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Frygter HERREN, I hans hellige, thi de, der frygter ham, mangler intet.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Unge Løver lider Nød og sulter, men de, der søger HERREN, dem fattes intet godt.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Kom hid, Børnlille, og hør på mig, jeg vil lære jer HERRENs Frygt.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Om nogen attrår Liv og ønsker sig Dage for at skue Lykke,
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
så var din Tunge for ondt, dine Læber fra at tale Svig;
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
hold dig fra ondt og øv godt, søg Fred og jag derefter.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Mod dem, der gør ondt, er HERRENs Åsyn for at slette deres Minde af Jorden; (vers 16 og 17 har byttet plads)
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
på retfærdige hviler hans Øjne, hans Ører hører deres Råb;
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
når de skriger, hører HERREN og frier dem af al deres Trængsel.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
HERREN er nær hos dem, hvis Hjerte er knust, han frelser dem, hvis Ånd er brudt.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Den retfærdiges Lidelser er mange, men HERREN frier ham af dem alle;
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
han vogter alle hans Ledemod, ikke et eneste brydes.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Ulykke bringer de gudløse Død, og bøde skal de, der hader retfærdige.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
HERREN forløser sine Tjeneres Sjæl, og ingen, der lider på ham, skal bøde.