Žalmy 34
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Af David; der han anstillede sig afsindig for Abimeleks Ansigt, og denne uddrev ham, og han gik bort.
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Jeg vil love Herren til hver Tid; hans Pris skal altid være i min Mund.
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Min Sjæl skal rose sig i Herren; de sagtmodige skulle høre det og glæde sig.
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Lover Herren storlig med mig og lader os tilsammen ophøje hans Navn.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Jeg søgte Herren, og han bønhørte mig og friede mig af al min Frygt.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
De saa til ham og oplivedes, og deres Ansigt skal ingenlunde blive beskæmmet.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Denne elendige raabte, og Herren hørte og frelste ham af alle hans Angester.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Herrens Engel lejrer sig trindt omkring dem, som frygte ham, og frier dem.
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Smager og ser, at Herren er god; salig den Mand, som forlader sig paa ham.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Frygter Herren, I hans hellige! thi de, som frygte ham, have ingen Mangel.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
De unge Løver lide Nød og hungre; men de, som søge Herren, skulle ikke have Mangel paa noget godt.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Kommer, I Børn! hører mig; jeg vil lære eder Herrens Frygt.
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Hvo er den Mand, som har Lyst til Livet, som ønsker sig Dage for at se godt?
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Bevar din Tunge fra ondt og dine Læber fra at tale Svig.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Vig fra ondt, og gør godt; søg Fred, og tragt efter den!
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Herrens Øjne ere vendte til de retfærdige og hans Øren til deres Raab.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Herrens Ansigt er imod dem, som gøre ondt, for at udrydde deres Ihukommelse af Jorden.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Hine raabte, og Herren hørte, og han friede dem af alle deres Angester.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Herren er nær hos dem, som have et sønderbrudt Hjerte, og han vil frelse dem, som have en sønderknust Aand.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Mange Genvordigheder vederfares den letfærdige; men Herren skal udfri ham af dem alle sammen,
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Han bevarer alle hans Ben; ikke et af dem skal blive sønderbrudt.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
Ulykken skal dræbe den ugudelige, og de, som hade den retfærdige, skulle dømmes skyldige. Herren forløser sine Tjeneres Sjæl; og alle de, som forlade sig paa ham, skulle ikke dømmes skyldige.
