< Žalmy 33 >
1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.
Giubilate, o giusti, nell’Eterno; la lode s’addice agli uomini retti.
2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.
Celebrate l’Eterno con la cetra; salmeggiate a lui col saltèro a dieci corde.
3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.
Cantategli un cantico nuovo, sonate maestrevolmente con giubilo.
4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.
Poiché la parola dell’Eterno è diritta e tutta l’opera sua è fatta con fedeltà.
5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.
Egli ama la giustizia e l’equità; la terra è piena della benignità dell’Eterno.
6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
I cieli furon fatti dalla parola dell’Eterno, e tutto il loro esercito dal soffio della sua bocca.
7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.
Egli adunò le acque del mare come in un mucchio; egli ammassò gli abissi in serbatoi.
8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.
Tutta la terra tema l’Eterno; lo paventino tutti gli abitanti del mondo.
9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.
Poich’egli parlò, e la cosa fu; egli comandò e la cosa sorse.
10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.
L’Eterno dissipa il consiglio delle nazioni, egli annulla i disegni dei popoli.
11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.
Il consiglio dell’Eterno sussiste in perpetuo, i disegni del suo cuore durano d’età in età.
12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.
Beata la nazione il cui Dio è l’Eterno; beato il popolo ch’egli ha scelto per sua eredità.
13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,
L’Eterno guarda dal cielo; egli vede tutti i figliuoli degli uomini:
14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.
dal luogo ove dimora, osserva tutti gli abitanti della terra;
15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.
egli, che ha formato il cuore di loro tutti, che considera tutte le opere loro.
16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.
Il re non è salvato per grandezza d’esercito; il prode non scampa per la sua gran forza.
17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.
Il cavallo è cosa fallace per salvare; esso non può liberare alcuno col suo grande vigore.
18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,
Ecco, l’occhio dell’Eterno è su quelli che lo temono, su quelli che sperano nella sua benignità,
19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.
per liberare l’anima loro dalla morte e per conservarli in vita in tempo di fame.
20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
L’anima nostra aspetta l’Eterno; egli è il nostro aiuto e il nostro scudo.
21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
In lui, certo, si rallegrerà il cuor nostro, perché abbiam confidato nel nome della sua santità.
22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
La tua benignità, o Eterno, sia sopra noi, poiché noi abbiamo sperato in te.