< Žalmy 33 >
1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.
Exultez en l’Éternel, vous justes! aux hommes droits sied la louange.
2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.
Célébrez l’Éternel avec la harpe; chantez ses louanges sur le luth à dix cordes;
3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.
Chantez-lui un cantique nouveau; pincez habilement de vos instruments avec un cri de joie.
4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.
Car la parole de l’Éternel est droite, et toute son œuvre est avec vérité.
5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.
Il aime la justice et le jugement; la terre est pleine de la bonté de l’Éternel.
6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
Les cieux ont été faits par la parole de l’Éternel, et toute leur armée par l’esprit de sa bouche.
7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.
Il amasse comme un monceau les eaux de la mer, il met dans des réservoirs les abîmes.
8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.
Que toute la terre craigne l’Éternel; que tous les habitants du monde le redoutent!
9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.
Car, lui, il a parlé, et [la chose] a été; il a commandé, et elle s’est tenue là.
10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.
L’Éternel dissipe le conseil des nations, il met à néant les desseins des peuples.
11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.
Le conseil de l’Éternel subsiste à toujours, les desseins de son cœur, de génération en génération.
12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.
Bienheureuse la nation qui a l’Éternel pour son Dieu, le peuple qu’il a choisi pour son héritage!
13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,
L’Éternel regarde des cieux; il voit tous les fils des hommes.
14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.
Du lieu de sa demeure il considère tous les habitants de la terre.
15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.
C’est lui qui forme leur cœur à tous, qui prend connaissance de toutes leurs œuvres.
16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.
Un roi n’est pas sauvé par la multitude de son armée, et l’homme puissant n’est pas délivré par sa grande force;
17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.
Le cheval est une chose vaine pour sauver, et il ne délivre point par la grandeur de sa force:
18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,
Voici, l’œil de l’Éternel est sur ceux qui le craignent, sur ceux qui s’attendent à sa bonté,
19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.
Pour délivrer leur âme de la mort, et pour les conserver en vie durant la famine.
20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
Notre âme s’attend à l’Éternel; il est notre aide et notre bouclier.
21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
Car notre cœur se réjouira en lui, puisqu’en son saint nom nous avons mis notre confiance.
22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
Que ta bonté, ô Éternel! soit sur nous, selon que nous nous sommes attendus à toi.